ÚP otázky 117 stran

35.2 Princip sociálního státu

• kontroverzní téma, proto se mu Ú nevěnuje, přesto v ní jsou ustanovení, která se podobají principům sociálního státu (převážně hlava 4. Listiny)

• jedná se o pečovatelskou funkci státu (znaky: stanovení politiky na určitém úseku, povinnost organizovat nějaké činnosti (rekvalifikace), poskytování nějakých služeb – vzdělání, pracovní úřady, infrastruktura, ochrana zdraví,…)

36 Právo na soudní a jinou právní ochranu a jeho záruky v právním řádu. Obecná charakteristika a demonstrace na vybraném ustanovení Listiny podle doporučeného nebo vlastního schématu.

• umístění – hlava pátá L (některé aspekty hlava čtvrtá) + MS, zejména MPOPP, EÚLP, Úmluva o právech dítěte,…

• tvoří základní složku pojetí právního státu v našem ústavním řádu, nepředstavují pouhé zákazy, nýbrž vyžadují i jednání ze strany státu

• právo na soudní a jinou právní ochranu (čl. 36): je zaručena možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu a ve stanovených případech u jiného oránu, stát má povinnost vytvořit podmínky pro poskytování ochrany, chrání se práva nejen toho, kdo se ochrany domáhá, ale každého účastníka řízení, nositelem je každý (FO, PO i stát), právo na rovnost před soudem, na zákonného soudce, stanovený postup předpokládá dodržení procesních pravidel, adresátem je stát

• právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (čl. 36/3): jde o objektivní odpovědnost za škodu, která se dá vyjádřit v penězích a kterou způsobil státní orgán, upraveno ve zvláštním zákoně

• právo na zákonného soudce (čl. 38): tímto je realizována myšlenka dělby státních funkcí

• zásada nullum crimen, nulla poena sine lege (čl. 39): jen zákon může stanovit, které jednání je trestným činem a jaký trest jakož i jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit

• zákaz retroaktivity trestních předpisů (čl. 40/6): použije se ten zákon, který byl účinný v době spáchání činu, pozdější se použije jen tehdy, je-li pro pachatele příznivější, zákazem retroaktivity je zajištěna právní jistota

• presumpce neviny (čl. 40/2): každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován až do pravomocného rozsudku za nevinného

• zásada ne bis in idem a res iudicata (čl. 40/5): nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby

• procesní záruky práva na spravedlivý proces:

• právo odepřít výpověď (čl. 37/1 a 40/4): jestliže by tím jedinec způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, nemusí se zdůvodňovat odmítnutí výpovědi

• právo na právní pomoc a právo na obhajobu (čl. 37/2): právní pomoc vzniká okamžikem zahájení řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem veřejné správy, nevztahuje se tak pouze na trestní řízení, v určitých věcech obviněný obhájce mít musí

• rovnost účastníků (čl. 37/3)

• právo na tlumočníka (čl. 37/4)

• veřejnost soudního jednání (čl. 38/2): veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem, vyhlášení rozsudku však probíhá veřejně vždy

• právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům (čl. 38/2)

• právo na rozhodnutí bez zbytečných průtahů (čl. 38/2)