Otázky ke kolokvium 2017

Hlavní historické etapy (tradice a základy současné veřejné správy)

• kameralistika, policejní věda (Francie, Prusko – 17. - 18. stol.) = vyjádření silného a centralizovaného absolutistického státu (prakticistní přístupy)

• správní nauka (18. stol. - počátek 19.; Bonnin, L. von Stein) = působení správy ve společnosti

• období juristické (Evropa, od poloviny 19. stol.; Weyr, Pražák, Merkl, Hácha, Pošvář) – vytváření právního státu, úlohy práva, jeho zkoumání –> vede až k právnímu normativismu a převládá až do 2. sv. války

-> mimo tento rámec později M. Weber (sociologie), H. Fayol (modely řízení)

USA – manažerské přístupy (F. W. Taylor, W. Wilson) – akcent na kvalitní řízení, efektivnost, nestrannost, apolitičnost, odbornost -> převzato ze soukromé sféry

• období po 2. světové válce – rozvoj správní vědy, inspirace z USA do Evropy

• mnohost metod zkoumání a přístupů – různé směry zkoumající odlišné aspekty VS -> behaviorismus, Human Relations, Decision Making, systémový přístup, kontingenční přístup

• metody hodnocení (evaluace): TQM (totální řízení kvality), EFQM (evropská nadace pro řízení kvality, model excelence), CAF (common assessment framework), benchmarking

  • původ v soukromém sektoru, limity využití manažerských metod (legalita, veřejný zájem)

• vývoj v sovětském bloku – centralizovaná státní správa (obor teorie socialistické státní výstavby)

  • odraz, resp. projev moderních přístupů pouze zprostředkovaně: teorie řízení, teorie organizace -> vznik oboru správní věda

Vztah správní vědy (SV) a vědy správního práva (VSP)

• předmět zkoumání:

  • správní věda = veřejná správa jako komplexní společenský systém

  • věda správního práva = správní právo jako systém právních norem, zásad, principů

• společný cíl obou disciplín:

  • zvýšení efektivnosti veřejné správy

  • ovšem odlišnými způsoby:

    • věda správního práva = náměty, návrhy pro legislativu (de lege ferenda) + inspirace pro judikaturu

    • správní věda = doporučení pro správní praxi, včetně ústřední (pro koncepce, reformy, racionalizace, i vlastní činnost)

efektivnost veřejné správy = společenská efektivnost (= míra, způsob a náklady naplňování cílů a úkolů veřejné správy)

Aktuální vývoj zkoumání veřejné správy (trendy ve správní vědě + aktuální vědecké sítě)

• sledování a zkoumání vývoje je úlohou:

  • národních vzdělávacích a výzkumných institucí (Francie – ENA, Německo – Institut správních věd ve Speyeru, v ČR – Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra)

  • mezinárodních a nadnárodních organizací (podporujících demokracii, ochranu lidských práv, ekonomický rozvoj) – OECD, Rada Evropy, EU, OSN

  • vědeckých institucí (IIAS/EGPA Brusel, EIPA – Maastricht, EUI ve Florencii, NISPACee Bratislava – síť institutů a škol VS v rámci Stř. a Vých. Evropy)

  • odborné konference (každoroční EGPA 8/2017 – European Group for Public Administration) – inspirace, prezentace výsledků, výměna zkušeností, rozvoj věd o veřejné správě

  • publikace – knihy, časopisy, sborníky, webové stránky