Otázky ke kolokvium 2017

• 1848–1918

• 1918–1938

• 1938–1939

• 1939–1945

• 1945–1948

• 1948–1960

• 1960–1989

• 1989–2002

• 2003–současnost

Vývoj veřejné správy ve středověku

• středověký stát: hradská správa, družina kolem panovníka, výkon úřadů, lenní systém a správa – patrimoniální (správa ze strany šlechty)

• stavovská monarchie: dvorské úřady a vliv šlechty (budoucí ústřední orgány), není dělba moci, patrimoniální (správa ze strany šlechty), správa a krajská správa, samospráva měst a univerzit, cechy

Vývoj veřejné správy v období absolutismu

• odstranění vlivu stavů na řízení státu, krajská a zemská správa (hejtman/místodržitel), patrimoniální správa, centralizační snahy, začlenění do systému rakouských úřadů, časté reorganizace správy

• po nástupu Ferdinanda I. došlo k vytvoření 3 ústředních správních orgánů habsburského soustátí – tajná rada (poradní orgán panovníka, dvorský kancléř, později dvorský hofmistr), dvorská komora (správa financí) a dvorská vojenská rada (péče o vojsko)

• orgány zemí koruny české – Česká dvorská kancelář -> zrušena Haugwitzovou reformou v roce 1749 -> později nahrazena Spojenou Česko-rakouskou kanceláří

• krajská správa – dva, později 1 hejtman -> stále větší kompetence + za Josefa II. nová organizace krajů (16 v Čechách, 6 na Moravě, 2 ve Slezsku)

• městská správa – stírání rozdílu mezi středověkými městy, rychtář; za Marie Terezie: omezení počtu a profesionalizace radních + za Josefa II.: jednotné policejní ředitelství v Praze

• reformy Marie Terezie a Josefa II. – úřednický aparát (byrokracie), rozvoj nauk o veřejné/policejní správě (J. Sonnenfels), centralizace

Vývoj veřejné správy v 19. století

• Dubnová (Pillersdorfova) ústava, 1848 – zrušení poddanství (člověk poddaný –> člověk občan)

• Březnová (Stadionova) ústava 1849 – územní samospráva, zavedení jednotného státního území pro celou monarchii, členění na jednotlivé země, zavedení obecní samosprávy

• Silvestrovské patenty 1851 - návrat k absolutismu, zavedeno dělení na obce, okresy, kraje a země

• Říjnový diplom 1860 – zřeknutí se absolutismu, zřízení Říšské rady, zemské sněmy

• Únorová (Schmerlingova) ústava 1861 – zemské zřízení a zemská samospráva, parlament

• Prosincová ústava 1867 – ministerstva, zrušena patrimoniální správa a zavedena územní samospráva, počátek koexistence státní správy a samosprávy, existence správního soudnictví

• obce – prozatímní zákon o obecním zřízení 1849: „základem svobodného státu je svobodná obec“, přirozená (samostatná působnost) a přenesená působnost

• Zeměpanská (státní) správa: okresy (nejnižší složka, v čele okresní hejtman), kraje (neefektivní – zrušeny) a země (v čele místodržitel) – vrchní úroveň

• Samospráva: obecní (obecní výbor, obecní představenstvo, starosta), okresní (okresní výbor, okresní zastupitelstvo a okresní starosta) a zemská (zemský sněm a zemský výbor)

• zavedení samosprávy, existence dvoukolejnosti, tradiční duální pojetí veřejné správy

• vznik státní správy (zeměpanské), byrokracie

• osamostatnění občana, uznání lidských práv – zavedení správního soudnictví