Otázky ke kolokvium 2017

• Druhy organizace:

  • formální: pevná struktura, nadřízenost/podřízenost

  • neformální: vzniká spontánně

• Organizační moc

  • oprávnění organizovat, přijímat organizační akty

  • primárně náleží moci zákonodárné

  • jádrem je čl. 79 odst. 1 Ústavy – základní východiska pro organizaci i činnost veřejné správy

  • externí x interní

Organizační principy

• územní x věcný

  • územní – zda veřejná správa je zorganizována z územních hledisek či nikoliv + zda organizace vychází z nižších územních správních jednotek (kraje, obce, okresy, župy…)

  • věcné – vychází z konkrétních oblastí, odvětví, agend

  • kombinace – finanční úřad na území jihomoravského kraje (specifikace věcná i místní)

• centralizace x decentralizace

  • centralizace – podstatou je to, že jádro rozhodování se nachází v centru, typicky na území hlavního města, soustřeďuje se to na nejvyšší úrovni

  • decentralizace – máme centrum a jádro rozhodování jde od centra a vytváří se subjekty nově vzniklé a od státu odlišné, na státu jsou nezávislé (veřejnoprávní korporace v podobě obcí či krajů, samosprávné komory) na ně jsou přenášena určitá odvětví, aby je tyto subjekty dále spravovaly

• koncentrace x dekoncentrace

  • koncentrace – soustřeďování

    • horizontální – koncentrace na téže stejné úrovni (agendy, které by zastupovalo několik ministerstev, spojím v jedno ministerstvo)

    • vertikální – uplatňuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti – přenáším na vyšší organizační úroveň a článek

  • dekoncentrace

    • horizontální – dělíme (14 ministerstev, každé má svou agendu; ministerstva se dělí na odbory)

    • vertikální – přenos na nižší články VS (ministerstvo vnitra, krajský úřad, obecný úřad obce s rozšířenou působností)

• kolegiální x monokratický

  • v ČR kombinace obou

  • monokratický – ministr, je zastupitelný, zodpovídá za chod ministerstva

  • kolegiální – přestupková komise, rada pro rozhlasové a televizní vysílání, v rámci ministerstva vnitra –> komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců; jejím jménem jedná vícero osob, rozhodují hlasováním

• volební x jmenovací

  • jmenuji monokratický, volím kolegiální – obvykle, ne vždy

  • jmenovací – jmenuje jedna osoba; razí se heslo kdo jmenuje, odvolává

  • volební – nejčastěji u samosprávy (starosta obce), volí je více lidí

• úřední x občanský

  • klade se důraz na vzdělání, zkušenosti, praxi, znalosti

  • úřední – zaměstnaní profesionální úředníci

  • občanský – „laici“, působí v úřadě vedle svého běžného zaměstnání

• míra jejich uplatnění předurčuje výslednou podobu organizace veřejné správy

• dochází k jejich vzájemné kombinaci

Organizační modely

• hierarchický – nejčastěji uplatňovaný – vztah nadřízený/podřízený, umožňuje dělbu práce, specializace

  • liniová organizace – jednoúrovňová/víceúrovňová (SEKCE (v čele náměstek pro řízení sekce), ODBOR (ředitel odpovědný náměstkovi je v čele), ODDĚLENÍ)

  • štábně liniová organizace – vychází z organizace liniové, ale doplňuje ji štábními liniovými útvary, poradní/pracovní orgán připravující podklady pro rozhodnutí

  • matrixová/síťová organizace – je jedno kdo je na jaké úrovni, dochází ke spolupráci