Pracovní právo - otázky ke zkoušce

(4) Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace.

(5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3.

Přímá x nepřímá

• Nepřímá spočívá v tom, že se jedno pravidlo uplatňuje na všechny bez rozdílu a důsledkem jeho uplatnění je rozdílné zacházení, které znevýhodňuje určitou skupinu, na niž se vztahuje některý z diskriminačních důvodů (např. Ženy/muži pečující o děti mají u svého zaměstnavatele na vlastní žádost posunutou pracovní dobu před začátkem jejich pracovní doby se konají doškolovací kurzy, které jsou přístupné všem, ale tyto zaměstnanci se jich kvůli posunuté době nemohou zúčastnit jsou diskriminovány v přístupu k odborné přípravě ztížený kariérní postup).

• Za diskriminaci se též považuje:

  • Obtěžování – nežádoucí chování související s výše uvedenými diskriminačními důvody; záměrem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, ponižujícího, urážlivého prostředí… + sexuální obtěžování.

  • Pronásledování – nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle ADZ (žaloba, stížnost, zahájení jiného řízení ve věci ochrany před diskriminací).

  • Pokyn k diskriminaci, navádění k diskriminaci.

• Výjimky ze zákazu diskriminace

• Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce (účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený - § 16/3 ZP) např. Tanečnice, mužský hlas do sboru.

  • Dále ochrana určitých skupin zaměstnanců, jestliže jsou prostředky k zajištění této ochrany přiměřené a nezbytné (§ 237-247).

  • Diskriminační nejsou ani tzv. Pozitivní opatření (= opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině vymezené některým z diskriminačních důvodů a zajistit jí tak rovné zacházení a rovné příležitosti).

Postavení pracovního práva v systému práva, subsidiární aplikace občanského zákoníku

POSTAVENÍ PRACOVNÍHO PRÁVA V SYSTÉMU PRÁVA

• PP = samostatné právní odvětví relativní, vzhledem k propojenosti všech právních odvětví.

• Vzhledem k převažující ochranné fci je PP považováno za součást tzv. Sociálního práva (= souhrn právních norem zahrnovaných do PP a právních norem zahrnovaných do práva soczab).

• Osamostatnění pracovního práva probíhalo ve 2. Polovině 19. století:

  • Ochranné (sociální) zákonodárství) – začala se omezovat smluvní svoboda ve prospěch slabší strany.

  • Vznik kolektivního pracovního práva.

  • Politika zaměstnanosti je i historicky úpravou veřejnoprávní.