Pracovní právo - otázky ke zkoušce

Pracovněprávní vztahy (PPV)

• Ústřední pojem PP všechny obligace, které jsou PP regulovány.

• Individuální pracovněprávní vztahy (zamec x zamtel).

• Právní vztahy, které vznikají při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem = základní pracovněprávní vztahy + právní vztahy, které se základními PPV úzce souvisí

• Základní pracovněprávní vztahy:

• Pracovní poměr (§ 30 an.).

• Založen pracovní smlouvou nebo jmenováním.

• Vzniká dnem, který je ve smlouvě uveden jako den nástupu.

• Právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

• DPP, DPČ.

• Odvozené pracovněprávní vztahy.

• Se základními vztahy úzce souvisí, předchází je, nebo vznikají následně jako jejich ochrana.

• Právní vztahy na úseku zaměstnanosti.

• Předsmluvní PPV, odpovědnostní (sankční) PPV, kontrolní PPV.

• Kolektivní pracovněprávní vztahy (OO x zamtel, svaz zamtelů).

• Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisí s výkonem závislé práce.

• Sociální dialog, kolektivní vyjednávání (cíl: uzavřít kolektivní smlouvu), kolektivní pracovní spory (spory o uzavření kolektivní smlouvy nebo o plnění vyplývající z kolektivní smlouvy).

Smluvní princip v pracovněprávních vztazích, možnost odchýlení se od zákona

• Smluvní princip je někdy označován jako zásada smluvní volnosti

• Pozitivně vyjádřen v podobě ústavně zakotvené zásady – každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá „vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“

• Pracovní právo je charakteristické ochranou zamce, uplatněním veřejnoprávních prvků (ve vyšší míře, než je v SP obvyklé) tato zásada se díky značné míře kogentních norem uplatňuje specifickým modifikovaným způsobem.

• Omezení smluvní volnosti:

• Veřejnoprávní zásahy do smluvních vztahů, jimiž dochází k výraznému omezení smluvní volnosti = zásadní rozdíl mezi pracovním a občanským právem.

• Toto omezení se prolíná celou úpravou pracovního poměru.

• Kogentní úprava minimálních pracovních podmínek – zamtel je musí dodržet, nelze sjednat pro zamce nevýhodnější úpravu (práce přesčas, doba odpočinku, ochrana mzdy…).

• Individuální smluvní svoboda je omezena též kolektivní vůlí, tj. Kolektivními smlouvami.

• Důvodem je tzv. Ochranná funkce PP, která v tomto odvětví působí příliš silně, aby mohly být bez dalšího uplatňovány obecné SP zásady v rozsahu jako např. U OP, kde je využití kogentních norem spíše výjimečné.

• V normách PP existuje i negativní vymezení smluvního principu čl. 9 LZPS (zákaz nucených prací)

• Dispozitivnost norem v PP:

• Strategie flexicurity (flexijistoty) = snaha o naplnění převažující zásady dispozitivnosti norem SP (a vytvoření prostoru pro flexibilní ujednání o způsobu výkonu práce zamce a její samostatná realizace) a garance odpovídajících minimálních standardů při práci; její uplatňování se rovná snaze najít rovnováhu mezi smluvní volností (smluvním principem) a ochranou zaměstnance.

• V ZP se vyskytují jak normy kogentní, relativně kogentní i dispozitivní.

• Vyjádřeno v § 4a.

• Gramatický výklad – slova jako pouze, jen, výlučně, je povinen, je zakázáno, nesmí…

• Teleologický výklad – zkoumáme cíl daného ustanovení – musíme vycházet z funkcí a zásad PP.

• Relativně kogentní normy – v ustanoveních, kterými se zpracovávají předpisy ES, od nichž není dovoleno se odchýlit, ledaže by se jednalo o odchýlení působící ve prospěch zamce; jejich výčet je uveden v § 363 ÚS zkoumal neústavnost této úpravy (možné odchýlení pouze ve prospěch jedné strany) – neshledal ji, strany se na tomto odchýlení musí dohodnout v rámci realizace své autonomie vůle.