Pracovní právo - otázky ke zkoušce

VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV

• 10. 12. 1948, OSN, připravena na základě návrhů vypracovaných Komisí pro lidská práva.

• Ze sociálních práv – právo na práci a na svobodnou volbu zaměstnání, právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti a právo na spravedlivou placenou dovolenou, právo každého na zabezpečení v nemoci…

• Není mezinárodní smlouvou, nemá právní závaznost, má doporučují charakter.

• Jde o dokument s vysokou morální prestiží.

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech

• 16. 12. 1966, výsledek snahy o zakotvení základních lidských práv a svobod v mezinárodní smlouvě, jejíž přijetí a ratifikace jednotlivými státy by znamenaly, že se zakotvená práva stávají součástí jejich vnitřního zákonodárství.

• Právo každého na přiměřenou životní úroveň pro něj i jeho rodinu, právo na práci, na spravedlivou mzdu, na zakládání OO a účast v nich, právo na zabezpečení před hladem, právo na vzdělání a právo na zdraví, to vše bez jakékoliv diskriminace.

• Smluvní strany jsou povinny pravidelně informovat Hospodářskou a sociální radu o přijatých opatřeních a pokroku.

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979)

Úmluva o právech dítěte (1989)

• Dítě = každá lidská bytost mladší 18 let, jestliže podle právního řádu není zletilosti dosaženo dříve.

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950)

• Dokument Rady Evropy.

• Především občanská a politická práva, sociálních práv se dotýkají jen dva články.

• Zákaz nucené práce a svobodu odborového sdružování, zákaz diskriminace.

Evropská sociální charta (1961)

• na jeho přípravě se podílela MOP, podepsáno vládami členských států Rady Evropy.

• katalog evropských hospodářských a sociálních práv.

• 5 částí:

• Část programová = 19 sociálních práv, která se smluvní státy zavazují zajistit (právo na práci, na spravedlivé pracovní podmínky…).

• Část obligační.

• Část týkající se povinnosti států spojených s ratifikací charty.

• Část týkající se podávání zpráv o dodržování charty a způsobu kontroly.

• Část týkající se způsobů aplikace Charty v mimořádných případech.

• Charta nestanovuje povinnost ratifikovat jí jako celek – jsou různá pravidla, v jaké míře je nutno ratifikovat.

• Dodatkovým protokolem z r. 1988 byl katalog 19 práv rozšířen o čtyři další práva (právo na informace a konzultace, právo na rovné příležitosti a na rovné zacházení v záležitostech zaměstnání a povolání bez diskriminace na základě pohlaví, právo starých osob na sociální ochranu, právo na účast při stanovování a zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí).

• V r. 1996 byla jako Revidovaná Evropská sociální charta přijata její obsahová novela zvyšující úroveň ochrany zamců a rozšiřující původní znění o dalších 8 článků (nyní 31 práv).