Pracovní právo - otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV
10. 12. 1948, OSN, připravena na základě návrhů vypracovaných Komisí pro lidská práva.
Ze sociálních práv – právo na práci a na svobodnou volbu zaměstnání, právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti a právo na spravedlivou placenou dovolenou, právo každého na zabezpečení v nemoci…
Není mezinárodní smlouvou, nemá právní závaznost, má doporučují charakter.
Jde o dokument s vysokou morální prestiží.
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
16. 12. 1966, výsledek snahy o zakotvení základních lidských práv a svobod v mezinárodní smlouvě, jejíž přijetí a ratifikace jednotlivými státy by znamenaly, že se zakotvená práva stávají součástí jejich vnitřního zákonodárství.
Právo každého na přiměřenou životní úroveň pro něj i jeho rodinu, právo na práci, na spravedlivou mzdu, na zakládání OO a účast v nich, právo na zabezpečení před hladem, právo na vzdělání a právo na zdraví, to vše bez jakékoliv diskriminace.
Smluvní strany jsou povinny pravidelně informovat Hospodářskou a sociální radu o přijatých opatřeních a pokroku.
Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979)
Úmluva o právech dítěte (1989)
Dítě = každá lidská bytost mladší 18 let, jestliže podle právního řádu není zletilosti dosaženo dříve.
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950)
Dokument Rady Evropy.
Především občanská a politická práva, sociálních práv se dotýkají jen dva články.
Zákaz nucené práce a svobodu odborového sdružování, zákaz diskriminace.
Evropská sociální charta (1961)
na jeho přípravě se podílela MOP, podepsáno vládami členských států Rady Evropy.
katalog evropských hospodářských a sociálních práv.
5 částí:
Část programová = 19 sociálních práv, která se smluvní státy zavazují zajistit (právo na práci, na spravedlivé pracovní podmínky…).
Část obligační.
Část týkající se povinnosti států spojených s ratifikací charty.
Část týkající se podávání zpráv o dodržování charty a způsobu kontroly.
Část týkající se způsobů aplikace Charty v mimořádných případech.
Charta nestanovuje povinnost ratifikovat jí jako celek – jsou různá pravidla, v jaké míře je nutno ratifikovat.
Dodatkovým protokolem z r. 1988 byl katalog 19 práv rozšířen o čtyři další práva (právo na informace a konzultace, právo na rovné příležitosti a na rovné zacházení v záležitostech zaměstnání a povolání bez diskriminace na základě pohlaví, právo starých osob na sociální ochranu, právo na účast při stanovování a zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí).
V r. 1996 byla jako Revidovaná Evropská sociální charta přijata její obsahová novela zvyšující úroveň ochrany zamců a rozšiřující původní znění o dalších 8 článků (nyní 31 práv).