Filda-tisk-40stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1. skupina: Optimistická, kdy argumentace je vedena následujícím způsobem:
Lidská práva jsou základní práva, nezcizitelná a univerzální práva, která náleží jedinci nebo za určitých okolností i skupině jedinců a komunitě. Lidská práva jsou univerzální a inherentní (vlastní) každé lidské bytosti“
+ „O lidských právech se nediskutuje, protože lidská práva jednoduše jsou, jsou správná a maximálně se jejich rozsah bude rozšiřovat.“
2. skupina: Odmítání LP – Maclntyre
Radikální skepticismus až odmítající: lidská práva jsou fikce
„Lidská práva jsou jen morální fikce, věřit v lidská práva je něco takového jako věřit v čarodějnice; dokazování jejich existence má stejnou povahu jako dokazování, že existují čarodějnice, každý takový důkaz ztroskotává.“ (americký etik A.Mac Intyre)
3. skupina: Skepticizmus různé intenzity
Argumenty skeptiků: těžko se hledá jednotná definice, lidská práva se těžko definují. Pojem lidských práv není jednoznačný, existuje řada jeho významů, které plynou hlavně ze slova „práva“.
(Poukazuje se na to, že neexistuje jednoznačné vymezení slova práva a odkazuje se na Hohfeldovo vymezení čtyř typů práv ve smyslu a) jako nárok, b) jako svoboda, c) jako oprávnění, d) jako výsada
odmítají lidská práva úplně nebo jej zpochybňují jako dané objektivní, univerzálně platné morální hodnoty
Umírněnější skepticismus: R. Rothy – „Lidská práva nejsou ničím jiným než sociálním konstruktem“
LP jsou prázdná slova, která nic neoznačují, za nimi se nic nenachází; kritizuje lidskoprávní věty - co znamená věta: „lidská práva jsou nezcizitelná?“, ptá se Rorty. Podle něj je to stejný slogan jako pojem „podřízení se Boží vůli“; oba pojmy mluví o nepodmíněnosti, danosti a vlastně tím říkají asi toto, „že stojím zde, protože nemohu jinak“
Rorty zpochybňuje otázku, zda náleží lidem práva. Odmítá jejich definování jako základní morální vlastnosti člověka. To je přístup, který se zabývá vývojem morálního poznání, ale jde o to, abychom lidská práva zkoumali jako sociální praxi.
Rorty je stoupenec pragmatismu a tudíž, se domnívá, že bychom se neměli ptát, zda práva jsou objektivní nebo univerzální, ale zda naše jednání vede k takovým vztahům jako je solidarita, vzájemná pomoc
závěr, že lidská práva nejsou ideje, hodnoty, ale sociální konstrukt.
Tzn. Sociální konstrukce znamená, že o světě, který nás obklopuje se dovídáme na základě jazyka. To, co se jeví jako skutečné, tak o tom se můžeme přesvědčit jen na základě používání jazyka. Jinými slovy, pokud jazyk daný pojem používá, můžeme mu přisoudit existenci, ale nemůžeme říct, že je vlastnosti společenských vztahů, nějakou danosti, že má nějakou podstatu, esenci, tzn., že existuje i když o tom jevu nemluvíme.