Filda-tisk-40stran

Rawls – kritika tradičního liberalismu, tradičního pojetí smlouvy

• pokusy o „rekonstrukci“ tradičních idejí liberalismu (svoboda, individuální práva, rovnost)

Role spravedlnosti: jak je utvářená spravedlivá struktura společnosti

• spravedlnosti ve společnosti je přispívat k blahu jejích členů

• předpoklad, že společnost je rozumná, je sdružením jedinců (občanů), kteří svou vzájemnost vyjadřují třemi základními způsoby:

  1. systémem kooperace s produkcí sociálních statků

  2. konflikty zájmů, dané např. spory o rozdělování jsou řešeny regulacemi podle principů spravedlnosti

  3. nároky občanů jsou vystaveny veřejnému posouzení

• osobní racionalita, tzn. schopnosti uznávat stejné principy spravedlnosti

• institucionální racionalitě vzájemně uznávané principy jsou zaručovány institucionálně („právo“).

Krize tradičního liberalismu vyvolala tyto otázky:

• jaké morální motivy, resp. vazby jsou nutným předpokladem k zachování svobodných institucí současných demokracií – (byla to reakce na liberální pojetí stáru, rozevírání rozdílů mezi veřejným a soukromým sektorem, okleštění funkcí státu atd. – začalo se říkat, že stát nepotřebujeme, stát nedokázal reagovat na novou situaci společnosti, kdy v ní začíná proces globalizace)

• v jaké míře jsou individua při vytváření své vlastní identity odkázány na hodnoty dané společnosti – (byla to reakce na individualismus a atomizaci společnosti (dříve např. rodina žila po několik generací ve stejném domě), nezohledňovala se role rodiny, postavení žen, menšin (období kdy Evropa i USA řešily problém s rasismem, byl to konec kolonialismu a spousta lidí z těchto oblastí se stěhovala do bývalých koloniálních států jako např. Francie), atd.)

• jakou podobu má mít hodnotová integrace společnosti, kt. by vedla k novým formám solidarity a zabránila destruktivním tendencím pokračující individualizace bez toho, aby byl narušen radikální hodnotový pluralismus liberálně demokratické společnosti

Různé odpovědi:

1. objevuje se pojem sociální jistoty, jako záruky zabezpečení před nemocí, invaliditou, nezaměstnaností a pojem sociální spravedlnosti – jako soc. korekce rozdělování dober, která produkuje tržní hospodářství – sociální stát (Švédsko, Německo – dnes snaha o oživení této strategie v EU)

2. rak. ekonom Hayek – radikální odmítání, není přípustný zásah do ekonomických zákonitostí trhu, proto nemůžeme ani hodnotit jeho působení jako spravedlivé nebo nespravedlivé; mluvit dokonce o nějaké sociální spravedlnosti je holý nesmysl

Cíl teorie spravedlnosti - principy spravedlnosti pro základní strukturu společnosti

Rawls zde přistupuje k teoretické konstrukci modelu tzv. původního stavu (original position), ve kterém jsou lidé svobodní a rovní. (Tento prastav není přirozeným stavem jak jej známe od Hobbese)