Filda-tisk-40stran

Shrnutí: komunikace je jednotou dvou rovin:

a) výměny informací

b) diskursivní situaci

Diskurs – argumentační řeč, která má odstranit problematické nároky platnosti

• Nejasnosti jsou odstraněny tak, že jsou diskursivně vyargumentovány.

• Co to znamená?

Habermas konstruuje ideální diskurzivní situaci.

• Pokud jsou dodrženy všechny požadavky platnosti, tak vzniká ideální situace, kterou charakterizuje symetrické rozdělení šancí,

• role účastníků je zde brána vážně, každý účastník má právo klást otázku a dostat na ni odpověď…

• Všechny otázky a odpovědi jsou vyargumentovány

• argumentace je oproštěna od autoritativní síly a vítězí opravdu nejvěrohodněji a nejracionálněji zdůvodněný argument ;

• Účastníci diskurzu vystupují jako zodpovědné osoby, proto se jedná o etický diskurz; cílem jejich argumentace je dosažení konsensu, jako situace, kdy jsou problematické nároky platnosti odstraněny - spor je vyřešen;

Ideálny diskurz je „modelem“ takové argumentační situace, která se odehrává bez ohledu na čas a konkrétní situaci;

• tzn. všichni vstupují do argumentace jako rovní účastníci, mají právo se vyjádřit, racionálně argumentují a nevyjadřují jen své partikulární zájmy, ale chtějí se domluvit- tento diskurs je beznátlakový

• Vůči reálnému diskurzu pak utváří aproximatívní kritérium, tzn. cíl, který je nutné dosáhnout

Reálný diskurs

• uplatnění diskursivního modelu komunikace a argumentace v praxi, tedy v situaci, v níž skuteční účastníci vstupují do argumentace (diskursu) s cílem najít správnou odpověď na předloženou praktickou otázku.

• Např. diskursivně se bude rozhodovat o soužití či inkluzi etnických menšin. To pak předpokládá účast a rovnost argumentů všech účastníků (majority i minority). Současná praxe je taková, že majorita rozhoduje o minoritě, bez toho, aby poznala jejich potřeby atd...

• Dosažený konsensus bude zde fungovat jako norma-pravidlo jednání, ke kterému dospějí a zároveň jej přijmou za své všichni účastníci diskursu.

Konsens

Výsledkem diskursivní argumentace je konsens. Rozdíl mezi dohodou a konsensem :

• Konsens je založen na uznání jiných argumentů, chtění domluvit se a tudíž je vždy již i výrazem určitého morálního uvědomění;

• Habermas mluví o etickém diskurzu

• Dohoda se liší od konsensu tím, že vzniká na základě nutnosti domluvit se; musíme se domluvit, abychom něco získali, neztratili atd. …. Dohoda je typická pro strategické jednání;

• Konsens ne normativním výsledkem komunikativního jednání;

Diskurzivní situace vede k tomu, že v takovém státě by nebylo možné, aby jedna forma života se stala dominantní, určující a přinášela by výhody privilegovaným na úkor těch občanů, kteří by takové postavení neměli. Habermasovi jde především o to, aby lidé, kteří se liší kulturou, měli rovné šance dokonce v přístupu k politickému systému jako rovní a svobodní občané.