Filda-tisk-40stran

prastav - je normální, že když se lidé rozhodují, tak se chovají egoisticky, mají preference, chtějí získat výhody atd. – to je přirozené − navrhuje přirozený experiment, díky kterému

bychom si mohli představit jak se lidé mohou domluvit na slušných pravidlech:

• model rozhodování v hypotetické situaci, kterou označuje jako situaci rozhodování „pod závojem nevědění“

  1. člověk je oproštěn od svých subjektivních schopností a (nepozná svůj los co se týče fyzických a intelektuálních schopností)

  2. objektivních daností (neznáme své místo ve společnosti)

Prastav je tedy takový stav, kde lidé ví, že potřebují ke svému životu práva a svobody − závoj nevědění sice znamená deficit informací, ale všichni jsou zde rovni, je tu rovnost šancí; lidé se zde projeví jako rozumné bytosti – tzn. projeví svůj intuitivní smysl pro spravedlnost, tzn. lidé navrhují rozumné a férové podmínky, principy a normy spolupráce; rozhodování je i navzdory deficitu informací racionální, lidé navrhují takovou strategii, alternativy, které si neodporují, příznivé alternativy − díky tomu jsou schopni uzavírat dohodu a domluvit se na férových pravidlech – principech spravedlnosti

principy spravedlnosti

1. Každá osoba má mít stejné právo na co nejširší systém základních svobod, které jsou slučitelné s obdobnými svobodami pro jiné lidi

2. Sociální a ekonomické nerovnosti mají být upraveny tak, aby

1. se u obou dalo rozumně očekávat, že budou k prospěchu kohokoli

2. byly spjaty s pozicemi a úřady přístupnými pro všechny

• první princip je primární a druhý z něj vychází a rozvíjí jej

Rawls objevuje sociální dimenzi světa „Sollen“ Sollen není výsledkem vůle, ale je to danost, princip společenských vztahů, prostě kromě solidarity je struktuře společností vlastní spravedlnost. Tento sociální svět je utvořen samými aktéry, kteří si jej vytvářejí podle domluvených férových pravidel. Tvorba spravedlivé struktury společnosti je procedurou, která vychází z tvorby vůle jedinců k dohodě, je racionálně utvářená, tuto schopnost má každý jedinec. Dohoda není ničím jiným než racionálně motivovanou dohodou, do které se pouštějí osoby se smyslem pro spravedlnost (ne výhody), do tvorby podmínek férové kooperace - ne morální uvědomění, ale smysl pro právo žene lidi k dohodě. Právo má přednost před morálkou.

Pro rozvoj spravedlivé společnosti je důležité aby se vytvořily podmínky pro rovnost šancí, které následně umožní svobodu.

24. Místo lidský práv v právní filosofii; tři pozice zdůvodnění LP; Alexyho zdůvodnění LP

Kořeny dnešní vize lidských práv jsou spojovány s filozofickým konceptem přirozených práv, který se objevuje již v starověké filozofii. Obecně jsou kořeny ideje lidských práv spojovány:

1. s filozofickými úvahami o lidské rovnosti;

2. s omezováním svévole a krutosti pomocí zákonů; (dnes mluvíme o diskriminaci)