Otázky ke zkoušce

Smlouva mezi mediátorem a stranami sporu - § 4

Označení stran konfliktu

Jména, příjmení a adresa podnikání mediátora

Vymezení konfliktu, který je předmětem mediace

Výše odměny mediátora

Dobu, po kterou má mediace probíhat

Lhůty po dobu mediace neběží

Ukončení mediace – mediační dohoda – § 7

Dohoda mezi stranami konfliktu – (typicky dohoda o narovnání)

Písemná forma

Musí být doplněna o podpis mediátora a datum

Za obsah dohody podle zákona odpovědné pouze strany konfliktu

Výsledkem tedy není vykonatelné rozhodnutí

Dohoda může být exekučním titulem pouze v případě, že bude:

Pojata do notářského se svolením k vykonatelnosti [§ 71a až § 71c not. řádu,]

Pojata do soudního smíru

Podmínky zápisu do seznamu mediátorů - § 16

Způsobilost k právním úkonům

Bezúhonný

Vysokoškolské vzdělání v magisterském (popřípadě navazujícím magisterském) studijním programu

Složí zkoušku mediátora (§23 ZoM + prováděcí předpis) – poplatek 5000 Kč – i opakovaně

Nebyla za posledních 5 let vyškrtnuta ze seznamu mediátorů postupem podle §22/4 ZoM – opakované porušení povinností mediátora

Viz. Prezentace Řešení sporů JUDr. Kyselovské, N. Rozehnalová- RŘ v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku str. 19- 51, Prezentace Alternativní způsoby řešení sporu- M. Hrdlička (proces II)

18. Prameny mezinárodního rozhodčího řízení

• Mezinárodní prameny (přehled a základní charakteristika)

• Vnitrostátní prameny

• Evropské normy a vztah k rozhodčímu řízení (Nařízení Brusel I a rozhodčí řízení, Nařízení Řím I a Řím II a aplikace před rozhodci)

• Vztahy mezi prameny

• Význam článku VII Newyorské úmluvy

Materiální: podmínky pro vznk potřeby právní regulace, neduhy související se státním soudnictvím) Formální: mezinárodní smlouv, vnitrostátní předpisy, normy evropského původy (ty mají okrajový význam)

Mezinárodní prameny (přehled a základní charakteristika)

• nejdůležitější z pramenů, napomáhají unifikaci rozhodčího řízení, jednotnému vnímání rozhodčího řízení, odstraňují bariéry teritoriální omezenosti účinků rozhodnutí a usnadňují bezproblémovému vykonu na území jiných států

• nejdůležitější je Newyorský úmluva

• otázka vztahu rozhodčího řízení a Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (hlavně čl. 6 právo na spravedlivý proces)

- starší názory - plná nepoužitelnost úmluvy na rozhodčí řízení X dnes - styčné plochy existují: 1) stát nemůže vykonat rozhodčí nález, který by hrubě porušil požadavky čl. 6/2. 2) stát musí přijmout taková opatření, aby existovaly i garance zachování požadavků tohoto článku

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY MNOHOSTRANNÉ

• první smlouvy z 20. let 20. století: Ženevský protokol o doložkách o rozsudím a Ženevská úmluva o vykonavatelnosti cizích rozhodčích výroků (o obou dohromady se hovoří jako o Ženevských protokolech, ČR smluvní stranou obou). Účinnost obou úmluv zanikla mezi státy, pro které vstoupila v platnost Newyorská úmluva.

• Newyorská úmluva – 1958, vznikla pod patronací OSN, ratifikovalo 170 států; upravuje přesun rozhodčích nálezů mezi smluvními státy,