Zkouška

Následky dohody:

• Dvě situace:

1. Řízení bude zahájeno u (stranami případně na základě práva zůstavitelem zvoleného) zvoleného soudu – čl. 7 písm. b)

• Dohodu neuzavřely všechny dotčené strany (čl. 7 písm. c), čl. 9 odst. 1) – soud bude i nadále příslušný, pokud strana, která se nedohodla, nenamítne nepříslušnost, a zúčastní se řizení před tímto soudem.

1. Řízení zahájeno u soudu dle čl. 4 (nebo čl. 10)

• Čl. 6 písm. b) -> čl. 7 písm. a) – dojde k ex offo prohlášení nepříslušnosti – pokud existuje dohoda stran

Uznání příslušnosti – článek 7 písm. C – výslovně stranami řízení, po zahájení řízení, jedná se o soud členského státu, jehož právo bylo zůstavitelem zvoleno

I v případě, že ne všechny dotčené strany jsou stranami dohody dle čl. 5, nebo v případě, že existuje pouze jedna dotčená strana

Článek 9 – podřízení se zahájenému řízení

• Všechny strany řízení nebyly stranami dohody o volbě soudu (čl. 5)

  Obdoba čl. 26 nařízení Brusel Ibis

Podpůrná příslušnost – článek 10 – kdy zůstavitel neměl v době smrti obvyklý pobyt v členském státě

• Příslušnost soudů členského státu (dědictví jako celek), na jehož území se nachází majetek

  Zůstavitel měl v době smrti státní příslušnost tohoto státu nebo předchozí obvyklý pobyt (max 5 let zpět)

Žádný soud členského státu není příslušný => příslušnost soudu státu, kde se nachází majetek, pokud jde o tento majetek

Forum necessitatis – čl. 11 – výjimečný případ, kdy žádný soud členského státu není příslušný, tak může členský stát rozhodnout o dědictví, pokud věc má vztah ke třetímu státu, ovšem tam není možné řízení zahájit nebo vést.

Taková věc však musí vykazovat alespoň „dostatečnou vazbu“ k tomu členskému státu, který má rozhodnout

Omezení řízení – článek 12

Majetek se nachází ve třetím státě (stát, který není vázán nařízením)

• Na žádost strany může rozhodující soud člena rozhodnout, že o jedné nebo více částech tohoto majetku nebude rozhodovat, pokud se dá očekávat, že jeho rozhodnutí ohledně daného majetku nebude uznáno nebo prohlášeno vykonatelmným v takovém třetím státě.

Rozhodné právo čl. 21 – je dědickým statutem

Dědický statut dle článku 21 je jednotný, rozhoduje se podle něj o celém dědictví

Obecné pravidlo – obvyklý pobyt zůstavitele v době smrti (čl. 21 odst. 1) – úvodní příklad

Úniková doložka (čl. 21 odst. 2) – užší spojení zůstavitele s jiným státem

• Nový obvyklý pobyt nedlouho před smrtí

  Účelová změna obvyklého pobytu

Volba práva čl. 22 - Jen pro dědictví jako celek, právo státu, v němž má Z státní příslušnost v době volby či v době smrti

Volba je výslovná a obsažena v prohlášení pro případ + (tedy forma pořízení pro případ +¨)