Obchodní korporace + náhrada škody

Jak uvedeno výše, valná hromada je schopná usnášet se, jsou-li přítomní společníci, kteří disponují alespoň polovinou všech hlasů. I usnášeníschopnost valné hromady si můžou společníci upravit odchylně od zákona přímo ve společenské smlouvě. Usnášeníschopnost valné hromady může být upravena pro jednotlivé záležitosti samostatně, když v některých případech se vyžaduje rychlá reakce společnosti, v jiných jde o závažná rozhodnutí, jež mohou mít na společnost podstatný dopad. I v tomto případě může přílišná snaha upravit usnášeníschopnost valné hromady způsobit nejen pozitivní účinek (ochrana menšinových společníků), ale také ten negativní, jímž může být právě např. neustálý bojkot většinového společníka účasti na valné hromadě.

Dalšími prostředky ochrany menšinových společníků zakotvených v ZOK jsou již prostředky, jejichž uplatnění nezávisí na jejich implementaci do společenské smlouvy, ale vyplývají přímo ze zákona. V podstatě jsou to všechny prostředky ochrany ex post. Jde například o tyto: návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, tzv. společnická žaloba (tj. v případě, že jednatel způsobí společnosti škodu, může se společník, jakožto zástupce společnosti domáhat u soudu toho, aby jednatel škodu společnosti nahradil), návrh na náhradu tzv. reflexní (odvozené) škody (škoda odvozená od škody způsobené společnosti; tento návrh je možný v případech, kdy člen korporace poškodil korporaci způsobem, který zakládá právo k náhradě škody; tyto návrhy ale nemusí být zcela úspěšné, protože dle judikatury Nejvyššího soudu může v takových případech soud rozhodnut o tom, že škůdce je povinen nahradit škodu pouze společnosti, ale již ne společníku, i když takový návrh podal společník a nežádal v něm o náhradu škody vzniklé společnosti), návrh na náhradu újmy způsobené vlivnou osobou (navazuje na v úvodu rozebírané ovládání a ovlivňování společnosti; v případě, že vlivná osoba – většinový společník způsobí společnosti takovou újmu, že se tato odrazí i na obchodním podílu společníka), přezkoumání zprávy o vztazích znalcem jmenovaným soudem.

Derivativní žaloba

žaloba, jejímž prostřednictvím se korporace zastoupená jejím „vlastníkem“ domáhá ochrany svých subjektivních práv vůči osobám stojícím „uvnitř“ společnosti

• náhrada škody

• splnění vkladové povinnosti

• právo na vyloučení [§ 157 odst. 3 písm. d) ZOK]

• reflexní škoda (§ 213 ObčZ) a majetková samostatnost

- kumulativní hlasování – zvýhodnění menšinových

- jejich hlasy jsou násobeny počtem volených osob

- může použít všechny hlasy nebo jen některé

- tento typ hlasování má vliv na následné odvolání zvoleného kandidáta – kandidáta lze odvolat se souhlasem většiny společníků co ho volili