Obchodní korporace + náhrada škody

Toto rozlišení je podstatné pro určení práv, kterých se může daný společník domáhat a i způsob jakým ho může uplatňovat. Některá práva vůči společnosti může totiž uplatnit jen kvalifikovaný společník, jiné jsou určeny menšinovým společníkům bez rozdílu. Rozlišování mezi menšinovým společníkem a kvalifikovaným společníkem je podstatné i z toho hlediska, že pojem menšinový společník zahrnuje v sobě nejen kvalifikovaného společníka, ale i společníky, kteří nemají většinu hlasů vyplývajících z jejich účasti na obchodní korporaci, ale i ty, kterých počet hlasů vyplývajících z účasti na obchodní korporaci nedosahuje samostatně ani společně výše potřebné pro to, aby mohli být považováni za kvalifikovaného společníka.

Menšinové společníky obchodních korporací chrání samotná právní úprava v ZOK nejen konstatováním, kdo je většinový nebo kvalifikovaný společník, ale i tím, že menšinovým společníkům přiznává práva, které mohou uplatňovat právě jen menšinoví společníci, resp. v některých případech jen kvalifikovaný společník, aby nedocházelo k úmyslnému blokování řádného fungování a rozvoje společnosti. Tyto „ochranné mechanizmy“ je možné dělit v závislosti na podmínkách, za kterých je lze uplatnit na prostředky ochrany ex ante a ex post, přičemž prostředky ex ante jsou v zásadě prostředky, jež je možné zapracovat přímo do společenské smlouvy, a prostředky uplatňované ex post jsou v zásadě prostředky soudní ochrany práv menšinových společníků.

Jednání, jež může nejvíce ovlivnit fungování společnosti je změna společenské smlouvy. Podle ZOK je možné svěřit hlasování o změně společenské smlouvy do působnosti valné hromady. V takovém případě může dojít k tomu, že menšinový společníci nebudou mít ani možnost pokusit se většinového společníka, resp. společníky, „přehlasovat“. Když rozhodování o změně společenské smlouvy zůstane v rukou společníků, uplatní se ust. § 147 odst. 1 ZOK a tedy ke změně společenské smlouvy bude potřeba dohody všech společníků. Tím je možné vyloučit možnou libovůli většinového společníka.

Další způsoby, jimiž je možné omezit vliv většinového společníka, se týkají hlasování na valné hromadě. Valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti určuje směřování činnosti obchodní společnosti. Mezi tyto prostředky ochrany se řadí separátní hlasování, kumulativní hlasování, úprava minimálního počtu hlasů k přijetí rozhodnutí valné hromady a úprava usnášeníschopnosti valné hromady.

Separátní hlasování je postup upravený v § 171 odst. 2 ZOK, který chrání menšinové společníky (ale ne výlučně jen je) tak, že stanovuje, že k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas. V případě, kdy se změnou společenské smlouvy zasahuje do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků. Toto řešení je určeno pro případy, kdy o změně společenské smlouvy rozhoduje valná hromada. V případě, že ve společenské smlouvě nebude do působnosti valné hromady svěřeno rozhodování o změně společenské smlouvy, toto ustanovení ztrácí na významu, neboť bude potřebný konsenzus všech společníků k přijetí změny společenské smlouvy.