Obchodní korporace + náhrada škody

Pro využití kumulativního hlasování je potřeba, aby to umožňovala společenská smlouva (srov. § 178 ZOK). Tato možnost je upravena v § 178 - § 180 ZOK a v případě, že to společenská smlouva umožňuje, je kumulativním hlasováním možné volit členy orgánů společnosti. Postup při kumulativním hlasování je následující: Počet hlasů společníka se zjistí tak, že počet hlasů, jimiž společník nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. Při využití tohoto způsobu hlasování je společník oprávněn použít všechny hlasy, s kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou osobu nebo pro určité osoby. S použitím kumulativního hlasování se hlasuje o každém členu orgánu samostatně a hlasy se odevzdávají pouze pro volbu určité osoby nebo osob. Zvoleny jsou ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů. Podmínkou však je, že musí být hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů společníků přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování. Získá-li více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách znovu. V případě, že se situace opakuje, rozhoduje se o zvolení osoby z těchto osob losem. Výhodou kumulativního hlasování je i to, že člen orgánu zvolený tímto způsobem může být odvolán jen se souhlasem většiny těch členů, resp. společníků, kteří hlasovali pro jeho zvolení, resp. jejich právních nástupců. Tuto možnost ale nelze uplatnit v případě odvolání člena orgánu z důvodu závažného porušení svých povinností. V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo hlasováno pro volbu nebo odvolání každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří tak hlasovali. Aby nedocházelo k spekulacím o tom jak rozdělit hlasy a který ze společníků by hlasoval jako první, je možné způsob hlasování upravit tak, že volba by byla tajná. V takovém případě by ale bylo potřeba upravit postup detailněji, aby pak nedocházelo k tomu, aby v případě, že by se jednomu ze společníků „nezamlouvali“ výsledky hlasování, mohl tento společník namítat neplatnost své volby.

Dalším způsobem, jak minimalizovat negativní vlivy spojené s výkonem hlasovacích práv většinového společníka, je úprava minimálního počtu hlasů k přijetí rozhodnutí valné hromady. Valná hromada je schopná usnášet se, jsou-li přítomní společníci, kteří disponují alespoň polovinou všech hlasů. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků (srov. ust. § 169 odst. 1 a ust. § 1701 ZOK). V případech, kdy se jedná o věci závažnější povahy, které mohou mít dopad nejen na fungování společnosti, ale i na samotné společníky a jejich postavení ve společnosti, stanovuje ZOK kvalifikovanou většinu, tedy že k přijetí rozhodnutí valné hromady je potřebná dvoutřetinová většina hlasů. Řešením, zejména ve vztahu k menšinovému společníku, je upravit hlasování větším poměrem hlasů pro konkrétní záležitosti, jež jsou pro společnost stěžejní, resp. je za stěžejní považují společníci. Při úpravě poměru hlasů k přijetí rozhodnutí valné hromady je třeba brát v úvahu i opačnou situaci, kdy příliš rigidním stanovením počtu hlasů k přijetí rozhodnutí valné hromady, může dojít k určité těžkopádnosti při přijímání rozhodnutí a tím k oslabení možnosti společnosti rychle a účinně reagovat na vzniklou situaci.