Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Obchodní korporace + náhrada škody

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (393.56 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Kontrolní komise
  • kontrolní komise volena členskou schůzí

  • člen komise má právo se zúčastnit jednání představenstva i jiného orgánu družstva zřízeného stanovami

  • v případě potřeby určí člena, který bude zastupovat v řízení před soudy a jinými orgány proti členovi představenstva

  • volí si mezi sebou předsedu a místopředsedy, pokud není určeno, že jsou voleni členskou schůzí

  • zánik funkce – skončením funkčního období, porušením zákazu konkurence, zvolením nového člena, odvoláním/smrtí/odstoupením

  • platí pro ně zákaz konkurence podle § 722 ZOK

  • člen komise nesmí být zároveň členem představenstva nebo osobou oprávněnou jednat za družstvo

Obchodní vedení

Co se rozumí obchodním vedením zákon o obchodních korporacích nedefinuje, a nečinil tak ani obchodní zákoník. Judikatura dovodila, že obchodním vedením společnosti je řízení (správa) společnosti (jejího podniku), tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech.

Obchodní vedení je jednou ze dvou základních součástí působnosti statutárního orgánu a je třeba je oddělovat od zastupování společnosti

Právo člena statutárního orgánu vyžádat si pokyn týkající se obchodního vedení formuluje ustanovení § 51 odst. 2 z. o. k. tak, že „člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře“.

První otázkou, kterou uvedená formulace vyvolává, je rozhodnutí, zda má oprávnění požádat o udělení pokynu každý člen statutárního orgánu, nebo zda toto právo svědčí orgánu jako celku. Na první pohled je odpověď jasná – formuluje-li zákon uvedené ustanovení tak, že právo má „člen statutárního orgánu“, svědčí uvedené právo každému členu statutárního orgánu, nikoli pouze orgánu jako celku.

V diskusích nad posuzovaným ustanovením se však objevily názory, že takovému výkladu brání ustanovení § 156 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ nebo „obč. zák.“). Podle tohoto ustanovení platí, že je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. To neplatí, jen tehdy, je-li působnost jednotlivých členů orgánu rozdělena podle určitých oborů, přičemž rozdělení působnosti nezbavuje další členy povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány. Přitom rozhodnutí, zda požádat o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení, je součástí obchodního vedení a tudíž o něm má rozhodnout příslušný kolektivní statutární orgán jako o záležitosti týkající se obchodního vedení (§ 195 odst. 1 věta druhá, § 194 odst. 2, § 440 odst. 1 z. o. k.).

Témata, do kterých materiál patří