Obchodní korporace + náhrada škody
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kontrolní komise
-
kontrolní komise volena členskou schůzí
-
člen komise má právo se zúčastnit jednání představenstva i jiného orgánu družstva zřízeného stanovami
-
v případě potřeby určí člena, který bude zastupovat v řízení před soudy a jinými orgány proti členovi představenstva
-
volí si mezi sebou předsedu a místopředsedy, pokud není určeno, že jsou voleni členskou schůzí
-
zánik funkce – skončením funkčního období, porušením zákazu konkurence, zvolením nového člena, odvoláním/smrtí/odstoupením
-
platí pro ně zákaz konkurence podle § 722 ZOK
-
člen komise nesmí být zároveň členem představenstva nebo osobou oprávněnou jednat za družstvo
Obchodní vedení
Co se rozumí obchodním vedením zákon o obchodních korporacích nedefinuje, a nečinil tak ani obchodní zákoník. Judikatura dovodila, že obchodním vedením společnosti je řízení (správa) společnosti (jejího podniku), tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech.
Obchodní vedení je jednou ze dvou základních součástí působnosti statutárního orgánu a je třeba je oddělovat od zastupování společnosti
Právo člena statutárního orgánu vyžádat si pokyn týkající se obchodního vedení formuluje ustanovení § 51 odst. 2 z. o. k. tak, že „člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře“.
První otázkou, kterou uvedená formulace vyvolává, je rozhodnutí, zda má oprávnění požádat o udělení pokynu každý člen statutárního orgánu, nebo zda toto právo svědčí orgánu jako celku. Na první pohled je odpověď jasná – formuluje-li zákon uvedené ustanovení tak, že právo má „člen statutárního orgánu“, svědčí uvedené právo každému členu statutárního orgánu, nikoli pouze orgánu jako celku.
V diskusích nad posuzovaným ustanovením se však objevily názory, že takovému výkladu brání ustanovení § 156 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ nebo „obč. zák.“). Podle tohoto ustanovení platí, že je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. To neplatí, jen tehdy, je-li působnost jednotlivých členů orgánu rozdělena podle určitých oborů, přičemž rozdělení působnosti nezbavuje další členy povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány. Přitom rozhodnutí, zda požádat o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení, je součástí obchodního vedení a tudíž o něm má rozhodnout příslušný kolektivní statutární orgán jako o záležitosti týkající se obchodního vedení (§ 195 odst. 1 věta druhá, § 194 odst. 2, § 440 odst. 1 z. o. k.).