Obchodní korporace + náhrada škody

V návaznosti na to se pak argumentuje tím, že oprávnění každého jednotlivého člena statutárního orgánu domáhat se udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení by mohlo vést k tomu, že by přehlasovaní členové statutárního orgánu ve snaze zvrátit jeho rozhodnutí, mohli uvedeného práva zneužívat šikanózním způsobem.

Obchodní korporace z pohledu člena voleného orgánu II. (standard výkonu funkce a následky jeho porušení)

– péče řádného hospodáře, konflikt zájmů, zákaz konkurence, pravidlo podnikatelského úsudku, povinnost nahradit způsobenou újmu, další sankční a motivační mechanismy.

Péče řádného hospodáře

V zákoně č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ) je s účinností od 1. ledna 2014 pojem péče řádného hospodáře členů volených orgánů obecně definován, aby byl následně pro členy orgánů obchodních korporací doplněn v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, ZOK).

Obecná úprava je obsažena v § 159 NOZ. První odstavec uvádí „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“

Ustanovení § 52 odst. 1 ZOK pravidla pro jednání orgánů obchodních korporací stanoví: „Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.“

Zároveň zákon o obchodních korporacích zavedl pravidlo podnikatelského úsudku, což je korektiv, připouštějící určitou míru podnikatelského rizika. Dle § 51 odst. 1 „Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.“

Loajalita

Loajalita je postup v souladu se zájmy obchodní korporace. Člen orgánu nesmí prosazovat zájmy jiných osob na úkor zájmů obchodní korporace. Nejvyšší soud v ČR v rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 3864/2008 vyslovil „Součástí náležité péče bylo mimo jiné i to, že člen představenstva dává při rozhodování v představenstvu přednost zájmům společnosti před zájmy akcionáře, který jej do představenstva vahou svých hlasů prosadil, a nenechá se při výkonu funkce tímto akcionářem ovlivňovat (povinnost loajality)“. Obchodní vedení obchodní korporace leží výhradně v rukou statutárního orgánu. V souladu s ustanovením § 51 odst. 2 zákona o obchodních korporacích může člen statutárního orgánu požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení. Není tím však dotčena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a odpovědnost za újmu způsobenou obchodní korporaci nadále nese statutární orgán.