Obchodní korporace + náhrada škody

Povinnost člena statutárního orgánu učinit opatření k odvracení hrozícího úpadku

Jak jsem již uvedl v předešlých kapitolách, člen statutárního orgánu má povinnost vykonávat svou funkci v souladu s péčí řádného hospodáře po celou dobu výkonu své funkce. Výše bylo také uvedeno, že v době hrozícího úpadku dochází k jisté modifikaci správcovství. Uspokojení nároků věřitelů se stává přímo odvislé od hospodaření korporace a z tohoto důvodu se tedy věřitelé dostávají do pozice do té doby obývané společníky a stávají se beneficienty správy prováděné členy statutárního orgánu. Současně i obhajitelný zájem obchodní korporace, jehož sledování je nutným předpokladem pro posouzení péče člena statutárního orgánu jako péče řádné, musí být ztotožňován se zájmem věřitelů, přičemž tím je nepochybně zájem na uspokojení jejich pohledávek za touto korporací. Z těchto předpokladů je nutné vyjít při určení, že výkon funkce v souladu s péčí řádného hospodáře v době hrozícího úpadku znamená zejména povinnost člena statutárního orgánu pokusit se tento hrozící úpadek odvrátit. Odvrácení hrozícího úpadku je totiž v zásadě spojeno s uspokojením pohledávek věřitelů.

Povinnost člena statutárního orgánu svolat valnou hromadu

Povinnost člena statutárního orgánu svolat valnou hromadu v případě hrozícího úpadku korporace je pro společnost s ručením omezeným upravena v ustanovení § 182 ZOK, dle kterého platí, že jednatel svolá valnou hromadu poté, co zjistí, že společnosti hrozí úpadek.

Podobně explicitně stanovená povinnost pro případ hrozícího úpadku absentuje u právní úpravy akciové společnosti. Tuto povinnost však lze vyvodit z ustanovení § 403 ZOK, dle něhož má představenstvo povinnost svolat valnou hromadu v případě vážné ztráty nebo z jiného vážného důvodu. Jako vážné důvody lze označit takové okolnosti, které mají natolik významný vliv na chod společnosti, že by o nich měli být akcionáři informování a měla by jim dána možnost se k této okolnosti vyjádřit. Hrozící úpadek či případně úpadek společnosti lze za tento závažný důvod bezpochyby považovat.

U družstva je tato povinnost stanovena v § 639, kdy představenstvo svolá členskou schůzi bez zbytečného odkladu také poté, co zjistí, že družstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku.

Povinnost člena statutárního orgánu podat insolvenční návrh

Povinnost člena statutárního orgánu podat insolvenční návrh v případě úpadku korporace je upravena v insolvenčním zákoně, konkrétně v ustanovení § 98 IZ, dle jehož odst. 1. platí, že „dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku.“ Na toto ustanovení navazuje ustanovení § 98 odst. 2 IZ, který tuto povinnost rozšiřuje mimo jiné i na statutární orgán dlužníka. V případě, že členové statutárního orgánu mohou jednat samostatně, má tuto povinnost každý z nich.