Výpisky z učebnice k zápočtu

Soudní smíry a úřední listiny

• Upraven specificky v čl. 24, jako EET může být potvrzen tedy také soudní smír

• Úřední listiny – podle čl. 25

Nařízení o evropském platebním rozkazu a Nařízení o drobných nárocích

Cíle a působnost nařízení

• Obě nařízení zavádějí jednotné evropské procesy, tedy nová a jednotná nalézací řízení, mají hodně vzorových formulářů

• Úplná jednotnost nařízení je oslabena odkazy na národní právo, které se použije tam kde na něj je v nařízení odkaz a také tam kde nařízení tuto problematiku neupravuje

• V případě rozporu nařízení a národního práva má přednost nařízení

• Nařízení o EvrPR zavádí řízení které zjednodušuje a urychluje soudní řízení týkající se nesporných peněžitých nároků (vychází se z definice v čl. 3 nařízení o EET) v přeshraničních případech a snižuje náklady

• Cílem nařízení o drobných nárocích je řízení zjednodušit a urychlit řízení a spory týkající se drobných nároků v přeshraničních případech

• Působnost nařízení – věcná působnost obou nařízení je shodná s působností Bruselu Ibis, obě nařízení jsou použitelná v přeshraničních případech (alespoň jedna ze stran má bydliště nebo místo pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu u něhož byl podán návrh na vydání PR

• Obě nařízení ses použití ve všech členských státech kromě Dánsky

• Časová působnost – nařízení o EvrPR se použije od 12.12.2008 – tedy odtud lze zahájit řízení o vydání EvrPR; nařízení o drobných nárocích se použije od 1.1.2009

• Vztah k národním úpravám soudního řízení – nařízení nebrání žalobci uplatňovat svoje nároky s využitím jiného řízení tkeré je k dispozici podle práva členského státu nebo práva EU, žalobce může nadále např. žádat vydání PR dle národního práva

• Nárok – předmětem řízení o EvrPR mohou být pouze peněžité pohledávky na určitou částku, které jsou splatné v době kdy je podán návrh na vydání EvrPR

• Nařízení o drobných nárocích je možné použít u nároků do 5.000 EUR

Průběh řízení o vydání evropského platebního rozkazu a řízení o drobných nárocích

• Příslušnost soudů je stejná jako v Bruselu Ibis, v nařízení o EvrPR navíc pravidlo příslušnosti v situaci kdy je uplatněn nárok ze smlouvy, kde jednou stranou je spotřebitel a ten je také žalovaný – v tom případě je příslušný pouze soud členského státu ve kterém má spotřebitel bydliště v souladu s čl. 62 Bruselu Ibis, konkrétní soud se určuje dle OSŘ

• Řízení o vydání EvrPR

• Lze ho vydat jen na návrh, pomocí formuláře A, musí mí náležitosti v čl. 7/1

• Návrh podáván listinou formou i elektronicky, soud posoudí na základě návrhu zda jsou splněné podmínky a případně poskytne možnost návrh doplnit nebo opravit – k tomu soud používá formulář B

• Soud odmítne návrh za podmínek v čl. 11/1

• Soud vydá EvrPR pomocí formuláře E, pokud jsou splněny všechny podmínky v čl. 8

• EvrPR musí být žalovanému doručen podle vnitrostátního práva státu kde je doručován

• Odpor proti platebnímu rozkazu – je opravným prostředkem, formulář F (ten zde není povinný), musí být podán do 30 dnů od doručení rozkazu žalovanému, pak se jede dle OSŘ

• Nařízení umožňuje také požádat o přezkum EvrPR v případech čl. 20

• Přezkum vede soud, který EvrPR vydal

• Řízení o drobných nárocích

• Zahajuje se na návrh, formulář A, soud návrh odmítne jestliže je návrh zjevně neopodstatněný, žaloba je nepřípustná a nebo žalobce nedoplní nebo neopraví žalobní formulář ve lhůtě

• Evropské řízení o drobných nárocích je zásadně písemné, v určitých případech možnost ústního jednání

• Zde je vlastní pravidlo pro doručování dle čl. 13/1, žalovaný je povinen odpovědět do 30 dnů od doručení

• Podá-li žalovaný vzájemnou žalobu, musí tak učinit na žalobním formuláři (výklad dle 8/3 Bruselu Ibis)

• Ukončení řízení – pokud soud neobdržel odpověď žalovaného v lhůtě vydá rozhodnutí o nároku nebo vzájemném nároku

• Rozhodnutí je vykonatelné bez ohledu na možný opravný prostředek

• Opravné prostředky – záleží na národním právu – u nás odvolání

• Minimální normy pro přezkum – čl. 18