2._Česká_literatura_19._století (1)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Osobnosti 2. etapy: Josef Jungmann (O jazyku českém, Slovesnost aneb Sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu, Historie literatury české, Slovník česko-německý), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě), Pavel Josef Šafařík (Dějiny slovanské řeči a literatury podle všech nářečí, Slovanské starožitnosti), Ján Kollár (Slávy dcera), Václav Kliment Klicpera (dramata Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý, Hadrián z Římsu), František Ladislav Čelakovský (tvůrce ohlasové poezie = vzorem ohlasové poezie je lidová píseň, napodobuje její obsah i formu; Slovanské národní písně, Mudrosloví národu slovanského v příslovích, Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých).
3. etapa – vyvrcholení NO, vznikaly a rozvíjely se revoluční síly (1830–1848); v tomto období již byla ustálena norma spisovné češtiny, byl probuzen zájem vzdělanců o národní dějiny i česky psanou literaturu; obrozenecké hnutí se stávalo celonárodní záležitostí, pozvolna mizel ráz české literatury a přední místo zaujala krásná literatura; byla to doba romantismu a biedermeieru (biedermeier = umělecký směr a životní styl měšťanských vrstev v Evropě 1. pol. 19. stol.; kladl důraz na rodinný život a vztahy, na sousedskou vstřícnost a bodrost; zaměřen na detaily vytvářející klidné a pohodlné domácí zázemí; rozpor mezi ideálem a realitou; např. Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové).
Osobnosti 3. etapy: Josef Kajetán Tyl (Poslední Čech, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Strakonický dudák aneb Hody divých žen), Karel Hynek Mácha (Máj, Cikáni, Marinka, Pouť krkonošská), Karel Jaromír Erben (Prostonárodní písně a říkadla, Kytice z pověstí národních).
4. etapa – 50. léta 19. stol. byla obdobím dočasného potlačení národních snah (Bachův absolutismus); romantismus byl postupně nahrazován realismem
Osobnosti 4. etapy: Karel Havlíček Borovský (Epigramy, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra), Božena Němcová (Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Karla, V zámku a podzámčí, Babička).
RKZ
V letech 1817 a 1818 se objevily dva proslulé rukopisy – Rukopis královedvorský a Rukopis zelenohorský (označovány podle míst nálezu).
Rukopis královedvorský údajně nalezl Václav Hanka ve věžní místnosti kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. RK je datován na přelom 13. a 14. stol., skládá se ze 7 pergamenových dvoulistů popsaných po obou stranách, 2 listy jsou neúplné. Obsahuje 6 větších epických básní, 2 skladby lyrickoepické a 6 písní lyrických. Epické básně čerpají jednak z mytického období českých dějin, jednak z doby historické. Lyrické písně mají většinou milostný obsah.
Rukopis zelenohorský byl poslán anonymně nejvyššímu zemskému purkrabímu hraběti Kolowratovi. Dodatečně bylo zjištěno naleziště v klášteře Zelená Hora u Nepomuku. RZ je kladen do 8. až 9. stol. Tvoří jej 2 pergamenové dvoulisty. Zachovaly se v něm 2 zlomky básní, dnes nazývané Sněmy a Libušin soud.