FIPO 22.-26.

• výplatní poměr

výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění na 1 akcii

• dividendový výnos

dividendový výnos = dividenda na 1 akcii / tržní cena (kurz) akcie

• P/E, tj. tržní cena akcie dělená ziskem na 1 akcii

P/E = tržní cena (kurz) akcie / zisk po zdanění na 1 akcii

Pyramidové soustavy ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů má velkou nevýhodu v omezené vypovídací schopnosti ukazatelů, které charakterizují často úzký úsek finanční situace podniku bez možnosti posouzení jeho celkové finanční situace. Z tohoto důvodu se vytváří takzvané soustavy ukazatelů, mezi něž patří právě pyramidové soustavy ukazatelů. Jsou charakteristické svou pyramidovou skladbou, tedy rozkladem jednoho vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které se dále větví. Dokáží přehledně zachytit hned několik rysů podniku a popsat vzájemné vazby mezi jednotlivými ukazateli, což je jejich hlavním významem.

Na vrcholu pyramidy a tedy vrcholovým ukazatelem bývá vždy ukazatel zisku jako základní cíle podniku ku zdrojům/prostředkům k jeho dosažení, tedy obecně ukazatel rentability. Vrcholovým ukazatelem může být buď ROI (ROA), nebo ROE.

Jedním z nejznámějších způsobů syntetického použití poměrových kazatelů je Du Pontův diagram.

Predikční modely

Systémy včasného varování, neboli predikční modely patří mezi velmi oblíbené disciplíny finanční analýzy, neboť soustřeďují celou podnikovou analýzu do jediného indexu, koeficientu nebo počtu dosažených bodů. Žádný z modelů používaných v praxi není schopen postihnout specifické rysy jednotlivých podniků a podmínek, ve kterých se pohybují.

Predikční modely dělíme na:

• bankrotní modely – odpovídají na otázku, zda podnik zbankrotuje,

• bonitní modely – odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný.

Obě skupiny vycházejí z předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým charakteristickým odlišnostem ve vývoji od finančně zdravých podniků, a obě přiřazují podniku určitý koeficient, resp. bodové hodnocení.

Hlavní rozdíl mezi bankrotními a bonitními modely spočívá v tom, že bankrotní modely vycházejí ze skutečných (empirických) údajů, kdežto bonitní modely jsou zčásti založeny na teoretických poznatcích, zčásti na pragmatických poznatcích zobecněním dílčích údajů.

K mezinárodně uznávaným a v podnikové praxi používaným predikčním modelům patří ve skupině bankrotních zejména Altmanovo Z-skóre a Tafflerův model, ve skupině bonitních modelů Tamariho model a Kralickův Quicktest.

Pro české podmínky se používají IR modely= modifikace Altmanova modelu pro české podmínky. Vychází se skutečných údajů české ekonomiky, aktualizují jej co 5 let, poslední aktualizace proběhla v roce 2005, pracuje se na další variantě, která vyjde v roce 2015)