Seminární práce LS2018

Základem slovního hodnocení je zpětná vazba a motivace dítěte jeho vlastním úspěchem. Hodnocení pomocí známek je pro dítě spíše demotivující, když se např. snažil a stejně má čtverku. A tady se dostáváme opět ke stejnému problému jako na začátku. Hodnocení pomocí symbolů značí to, že ne každé hodnocení tohoto typu má stejnou váhu. Zkrátka není trojka jako trojka. Jak odlišit váhy jednotlivých dílčích hodnocení tak, aby se to promítlo v celkovém hodnocení žáka a bylo to pro něj motivující?

Zeptala jsem se dvou žáků třetí třídy základní školy, co si o známkách myslí oni a jak na ně známky působí. Vybrala jsem si metodu rozhovoru a inspirovala jsem se americkým psychologem, který se zabýval psychologií osobnosti W. Allportem. Ten stanovil pořadí otázek od obecných až po velmi intimní. Tímto jsem se u této odborné poznávací metody inspirovala a snažila se postupovat od obecnějších otázek k intimnějším. Na doporučení paní učitelky jsem si vybrala děvče, které má výborný prospěch a chlapce, který v učení malinko zaostává.

Rozhovor jsem začala obecnými otázkami jako je jméno a věk dítěte, oblíbený předmět, proč se jim líbí/nelíbí ve škole či jakou kdy dostali nejhorší známku. Holčička se jmenuje Jana, má 8 let, má ráda český jazyk, ve škole se jí líbí, protože tam má hodně kamarádek a hodnou paní učitelku a nejhorší známku dostala čtverku. Chlapec se jmenuje Martin, má také 8 let, má rád výtvarnou výchovu, ve škole se mu líbí protože tu má kamarády a nejhorší známka kterou dostal je pětka.

Začala jsem jednou z lehčích otázek a to, jak děti paní učitelka hodnotí. Jestli dává pouze známky, popřípadě razítka či jiné symboly nebo dětem konkrétně říká co se jim povedlo a na čem by měli ještě zapracovat. Holčička mi s radostí odpověděla, že ona často dostává od paní učitelky tzv. žolíky do speciálního sešitku, kteří jsou za aktivitu v hodině, splnění úkolů atd. Za určitý počet děti potom dostanou sladkou odměnu. Chlapeček odpověděl, že žolíka dostává pouze občas, protože to nestihne tak rychle jak ostatní děti. Dostává pouze známky do Žákovské knížky. Metoda hodnocení pomocí žolíků mi připadá jako dobrá motivace pro děti, ale zároveň to může být demotivující pro děti, které daný úkol nestihnou rychleji než ostatní nebo si s úkolem neví rady. Paní učitelka mi však objasnila, že žolíci nemají žádný vliv na konečné hodnocení na vysvědčení. Opravdu slouží pouze jako motivace. U paní učitelky na náslechové hodině jsem si všimla, že děti chválí, ale málo kdy řekne, za co konkrétně je chválí. Co je dle mého názoru zásadní chyba.

Další mou otázkou na tyto dva žáky bylo, co pro ně známky znamenají. Jestli si nic nedělají ze špatné známky nebo jim to je líto a podobně. Holčička odpověděla, že má ráda, když dostává dobré známky, protože ji maminka doma za to chválí. Naopak když dostane nějakou horší známu, maminka se nezlobí, ale musí jí slíbit, že si to příště opraví. Chlapeček taky řekl, že má rád dobré známky, protože ho maminka za ně pochválí a má z něj radost. Na druhou stranu řekl, že špatné známky mu nevadí, protože ví, že na vysvědčení dostane také určitě špatnou známu. U chlapečka nevidím žádnou motivaci pro to, aby se zlepšoval. Zdá se, že je smířený se špatným hodnocením, proto se to nesnaží ani zlepšit. Holčička naopak se snaží být co nejlepší, protože vidí motivaci v tom, že ji maminka pochválí.