Seminární práce LS2018

Důležitá je také spolupráce učitele a žáků a při hodnocení je dobré sociální klima, ke kterému přispívá pozitivní přístup vyučujícího k žákům, zapojování žáků do dění kolem nich (sdílení svých zážitků se spolužáky, aktivní účast při vyučování, vzájemná pomoc), podpora vzájemné komunikace, podpora kooperativního učení (celá skupina hodnotí svou práci, členové skupiny hodnotí jeden druhého nebo jednotlivci sami sebe, hodnocení prací skupin jinou skupinou či učitelem). (Z. Kolář, R.Šikulová, 2009; H.Kasíková, 2001).

Závěrem bych chtěla říct, že hodnocení nemá jen informativní funkci. Plní také funkci motivační, regulativní, výchovnou, prognostickou a diferenciační. Také je to jedna z nejtěžších úloh každého z nás i přesto, že je to více méně naší každodenní činností.

FLANDERSŮV SYSTÉM

Organizace: ZŠ Alšova 1123, Kopřivnice 74221

Třída: 3.A

Vyučující: Mgr. Lenka Mužíková

Počet dětí ve třídě: 22 (8 chlapců, 14 děvčat)

Vyučovací hodina: Český jazyk

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Vyskytuje se 1x Vyskytuje se 2x Vyskytuje se 3x Vyskytuje se 4x

UČITEL

1. Akceptuje žákovy pocity, projevuje pozitivní vztah.

2. Chválí a povzbuzuje, žertuje, souhlasí se žákovskou činností.

3. Využívá, akceptuje, objasňuje a rozvíjí myšlenky žáků.

4. Klade motivační otázky, stimuluje k činnosti, vznáší jasné dotazy k učivu.

5. Sděluje, vysvětluje učivo, argumentuje, udává své názory.

6. Řídí interakci, dává pokyny či příkazy, radí, organizuje činnost žáků.

7. Uplatňuje autoritu, mění nevhodné žákovské chování – činnost.

ŽÁK/ŽÁCI

1. Klade dotazy, hledá oporu a pomoc u učitele.

2. Klade dotazy, hledá oporu a pomoc u spolužáků.

3. Sděluje, vysvětluje, uvádí názory – „tlakem“ a působením učitele.

4. Sděluje, vysvětluje, uvádí názory – z vlastní aktivity a motivace.

5. Řídí, modifikuje, poskytuje pomoc při činnosti druhého ve skupině.

6. Probíhá zřejná skupinová diskuze v žákovské skupině.

7. Provádí samostatnou učební činnost – bez zjevné interakce.

OSTATNÍ

1. Netvůrčí přestávka v interakci (ticho-zmatek-neproduktivní pauzy)

(Svatoš, Doležalová 2009)

Z matice můžeme zjistit:

• Výskyt jednotlivých kategorií (frekvenční analýza)

  • Nejvíce je zastoupena kategorie č.6 (Učitel řídí interakci, dává pokyny či příkazy, radí, organizuje činnost žáků), protože hodina byla založena na pokládání a řešení otázek a postupném zadávání práce a na organizaci učitele. Hodina byla příliš řízená a založená na pokynech.

  • Nejméně je zastoupena kategorie č.12 (Žák řídí, modifikuje, poskytuje pomoc při činnosti druhého ve skupině), protože zde nebyla skupinová práce.

  • Často se také vyskytovaly kategorie č.4 (Učitel klade motivační otázky, stimuluje k činnosti, vznáší jasné dotazy k učivu). Paní učitelka pokládala dětem nejrůznější otázky týkající se slovních druhů a děti odpovídaly.

  • Velmi často se také v hodině objevovaly kategorie č.5, č.10, č.11, protože paní učitelka dětem často detailne vysvětlovala učivo, aby jim bylo jasnější a snažila se děti dovést k čím dál tím lepší odpovědi. Děti ji potom odpovídaly buď z vlastní iniciativy nebo s pomocí paní učitelky.

  • Ostatní kategorie se vyskytovaly méně častěji.