Seminární práce LS2018
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Syndrom neúspěšné osobnosti – opakované neúspěchy – syndrom naučené bezmoci
Tlak na dobré známky není soustavně provázen prožitkem aktuálního a výhledového smyslu kladených požadavků – jev tzv. motivačního vakua nebo jev, kdy vystupňované úsilí o školní známky odvádí od skutečného poznávacího zájmu a jasné orientace na vzdělání.
Redukce některých závažných hodnot mezilidského soužití ve prospěch méně hodnotných cílů - blokování potřeb žáků navzájem si pomáhat, kooperovat – škola trestá napovídání, opisování apod.
Nevyváženost v interakcích mezi učitelem a žáky -jednostranné působení učitele může dětem bránit v tom, aby plně rozvinuly a kultivovaly činnosti jako dotazování, vyjadřování vlastních zkušeností,…
Spoutávání tvořivé invence žáků – v dětech je navozován pocit, že je nezbytné reagovat vždy jenom tak, jak to učitel očekává, jak je to jediné správné – podle určitých navyklých schémat.
Netolerance vůči odchylkám, individuálním zvláštnostem – odchylky v učebním stylu dětí, ve stupni nadání, v dominanci levé či pravé mozkové hemisféry, v interakčních zvyklostech, v zájmech, v citlivosti vůči různým situacím.
|Přecenění vnější disciplíny n úkor vnitřní, vědomé autoregulace - žákům jsou vesměs nedostatečně poskytovány hodnotné příležitosti „naučit se učit se“.
Úrovně psychického vývoje
Vývoj jako zrání – v období prenatálního stádia a v prvním období po narození hrají vůdčí roli ve vývoji individua procesy zrání. Podstatou je realizace genetického kódu.
Vývoj jako učení – Dnes je již známo, že k učení dochází už od plodu.
Negativní dopad na vývoj dětí v období rostoucího významu učení a získávání zkušeností mají nejrůznější deprivace – citové a sociální, senzomotorické, činnostní.
Lidské specifiky učení
Učení emocionálně vegetativní – učení klasickým podmiňováním
Učení instrumentální a operantní – aktivní úsilí jedince
Učení senzomotorické – úkoly náročné na vnímání, pohyb a vzájemnou koordinaci vjemů
Učení verbální – učí se zvládat slova a rozumět jim
Učení pojmové – základní složkou vývoje myšlení. Jedinec se učí vyčleňovat to, co je pro pochopení určité skupiny jevů podstatné
Učení řešením problémů a učení objevováním – jedinec vystupuje jako aktér
Učení sociální – probíhá v situacích vzájemného styku mezi lidmi
Vývoj jako socializace osobnosti – proces utváření a vývoje osobnosti působením sociálních vlivů a jejích vlastních aktivit, kterými na tyto sociální vlivy odpovídá: vyrovnává se s nimi, podléhá jim či je tvořivě zvládá.
Sociální vlivy působící na jedince: druzí lidé, sociální skupiny, společenské, hospodářské, politické a kulturní poměry, zvyklosti a pravidla, obvyklé či mimořádné životní způsoby.