Seminární práce LS2018

Když už se děti zmínily o dobrých a špatných známkách, zeptala jsem se, co to jsou špatné známky. Jaká známka už pro ně je špatná a jaká je ještě dobrá. Pro holčičku je špatná známka trojka, pro chlapce však až čtverka. Trojku ještě považuje za dobrou. Tady můžeme vidět, že pojem dobrá a špatná známka není pro všechny stejný. Každý to vnímá jinak. Je to do jisté míry dané tím, co od sebe člověk očekává a jaké má hodnoty.

Dále jsem se dětí zeptala, jestli vždy vědí, proč dostali takovou či onakou známku. Jestli jim to paní učitelka nějak vysvětlí, či napíše pod známku nějakou poznámku. Holčička odpověděla že někdy má v sešitě u známky napsané např. výborně, jen tak dál, chválím atd. Chlapec mívá u známky většinou napsáno např. dávej pozor na sčítání, procvičit vyjmenovaná slova atd. To značí to, že paní učitelka se snaží alespoň minimálně používat slovní hodnocení a známku doplní krátkou poznámkou, která dětem objasní, na co se mají zaměřit.

Důležitou součástí hodnocení žáků na 1. stupni ZŠ je také sebehodnocení dětí. Každé by mělo zvládnout zhodnotit, zda se mu zadaný úkol povedl či nikoli nebo poznat, co by se měl doučit a kde má rezervy. Nemělo by se však jen kritizovat, ale chvála je také důležitá. Žáci by měli zvládnout ocenit se za to co se jim povedlo a vhodným způsobem se pochválit, či odměnit. Zeptala jsem se dvou vybraných dětí, zda by mi byly schopné říct, jak si myslí že se jim daří ve škole. Co by bylo potřeba zlepšit nebo v čem jsou lepší než ostatní, co se jim daří atd. Holčička sama přiznala, že jí dělá problém matematika. Pletou se jí znaménka a často k počítání musí používat prsty. Chtěla by se v tom zlepšit, proto s maminkou každý den procvičují různé příklady. Paní učitelka mi později sdělila, že tato holčička má diagnostikovanou dyskalkulii. Naopak si myslí, že je lepší než ostatní v českém jazyce a výtvarné výchově. Chlapec řekl, že je dobrý ve výtvarné výchově, protože je jeho maminka výtvarnice. Maminka s ním často doma maluje a kreslí a velmi ho to baví. Proto má výtvarnou výchovu rád. „Je to jediný předmět kde mám samé jedničky“ řekl chlapec. Chtěl by se také zlepšit v matematice a českém jazyce a anglickém jazyce.

Já osobně si myslím, že zpětná vazba, má ve školním prostředí velmi důležitou roli. Měla by být pro děti srozumitelná, informativní a hlavně konkrétní, zaměřená na výsledky a samotný průběh žákova učení. Je poskytována průběžně, tudíž má žák šanci se zlepšit a vidí, na čem by měl zapracovat. Zpětná vazba žákovi poskytuje informace o tom co je v jeho práci správně, co má dál rozvíjet a co má napravovat (Z.Kolář a R.Šikulová, 2009) Také je důležité aby se zpětná vazba od učitele alespoň trochu shodovala se sebehodnocením žáků. Měli by si sami uvědomit kde mají rezervy a být sebekritičtí a uznat, že ne vše jim jde dokonale.