Vznik postmoderny, architektura, umění, jazyk, hudba

Závěrem lze obrazně říci, že Řekové "vytvořili" lidský rozum, Římané lidské právo a křesťanství lidskou 
lásku a že principy a tradice založené v evropském starověku dosud ovlivňuj i evropskou kulturu 
(samozřejmě otevřenou v pozdějších stoletích dalšímu vývoji). 

Funkce a filozofie kultury 

Kultura představuje ochrannou klenbu nad lidským rodem. Tato vzletná věta však velmi přesně 
vystihuje funkci kultury. Každá nová generace přejímá od generace předchozí dosaženou kulturní 
úroveň a přidává k ní svůj podíl. Tak se vytváří ona klenba, která chrání fungování života lidské 
společnosti. A pro jednotlivce představuje kultura jedinou formu jeho "nesmrtelnosti". Když člověk 
končí život, nekončí všechno s ním. Přežívá to, čím se účastnil na tvoření kultury (např. český básník 
Josef Hora dospěl k závěru, že úzkost z plynoucího času a blížící se smrti lze překonat pouze tvůrčím 
činem). 

Jednotlivé kultury je možné hodnotit podle toho, jak se staví k životu. Jsou totiž i kultury, které dávají 
přednost potlačování života. 

Západní kultura vychází z předpokladu, že život je něco dobrého. Proto si přejeme nejen žít, ale žít 
dobře a plně. Tak lze charakterizovat filozofii naší kultury. K dobrému a plnému životu je třeba mít 
prostředky a zkušenosti, které by umožnily dosáhnout žádanou kulturní úroveň. O to člověk usiluje v 
celých svých dějinách. Dosud však nevytvořil kulturu přiměřenou svým potřebám a přáním. Pořád 

zůstává problémem, jak dosáhnout kultury, která by co nejplněji uspokojila základní potřeby člověka. 
Je to i proto, že s pokračující kulturou se množí další potřeby člověka. A tak naplnění života i naplnění 
kultury zůstává - na štěstí pro člověka - stálým otazníkem, na nějž člověk odpovídá stálým kulturním 
tvořením a přetvářením.