Vznik postmoderny, architektura, umění, jazyk, hudba

Ale už mluvím více než 30 vteřin, tak se střihnu. 

6. Vznik postmoderny 

Postmoderna je prvním, literárním a uměleckým směrem, který vznikl na americkém kontinentu. 
Vznik postmoderny je spjat s rozšířením počítačů a postupným přechodem industriální (průmyslové) 
společnosti na společnost informační. Tato změna má vliv i na vývoj umění. 

Zlom nastává v 60. a 70. letech, kdy se začala prosazovat rocková hudba. Ve výtvarném umění Andy 
Warhol. Tedy odmítavý postoj ke konzumní společnosti - východisko nové poetiky. (Literatura v 
Evropě se vyrovnávala s následky války, americká literatura se zaměřovala spíše na kritiku konzumní 
společnosti: Salinger - Kdo chytá v žitě, Jack Kerouac - Na cestě. Obyvatelstvo USA nebylo přímo 
válkou postiženo.) 

Pro vznik postmoderny v literatuře je mezníkem román Vladimíra Nabokova - Lolita (1955). Je napsán 
tak, aby si jej mohl přečíst náročný i méně náročný čtenář. Méně vzdělaného čtenáře upoutá příběh, 
literárně vzdělaný čtenář objeví rozličné citace z jiných děl, které jsou součástí uměleckého textu. 
Prostřednictvím těchto citací se Nabokovův text stává parodií jiných textů. Tento ironický postoj ke 
stávajícím literárním dílům je pro postmodernismus typický. (U Nabokova jde hlavně o parodii 
freudismu.) 

Díla modernistů byla určena pro úzký okruh lidí s náležitým vzděláním. Díla postmoderny jsou 
vytvořena tak, aby je mohli vnímat lidé rozličných úrovní. Současné postmodernistické literární dílo 
obsahuje prvky populární literatury, historické prózy, dokumentaristiky i věcnosti + popření a ironické 
zpochybnění uznaných literárních vzorů. Pozůstává současně z více literárních žánrů. (viz školské 
dělení lit. žánrů) Textově se současně váže k jiným, již vytvořeným textům - a to umělecké i 
neumělecké povahy. Postmoderní literatura má ve své struktuře prvky a žánry administrativní, 
publicistické, řečnické, vědecké dokonce i umělecké povahy. Druhotně se však jednotlivé její složky 
jako celek neustále přehodnocují, parodizují, ironizují. Radikální ironie ovšem vyžaduje literárně 
vzdělaného příjemce. Tedy čtenáře, který pochopí i skryté významy textu. Román Umberta Eca - 
Jméno růže můžeme číst jako detektivní román, ale i jako román o románu, jako dílo o jiných 
románech. Ecův román je hrou na román, hrou s románovou strukturou = více rovin v textu.