Vznik postmoderny, architektura, umění, jazyk, hudba
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Umění avantgard bylo uměním extrémů:
• od totálního realismu po totální abstrakci,
• od diktátu podvědomí po racionální konstrukci
Poválečná avantgarda vyzkoušela všechny protikladné koncepty a dovedla je do krajnosti.
Mukařovský: "Po druhé světové válce se avantgarda stala místo společenského protestu jen
lukrativní atrakcí smetánky společnosti nadbytku, která chtěla naodiv vystavovat svoji
nekonvenčnost."
Mísení žánrů - rubem je etický nihilismus, ztráta duchovní opravdovosti
• přepínání mezi televizními kanály
• virtuální realita (simulovaná skutečnost) - může z ní vyrůst něco opravdového?
Ještě na začátku 20. století byl ustálený estetický ideál, "vkusový soud". Dnes na místo estetických,
etických a vůbec kulturních hodnot vystupují hodnoty tržní. Dříve byl primární vkus, dnes trh. Tohle
vycítili pop artisté, dokázali oslovit snoby a dosud nevyhraněné adolescenty.
Tradice: vysoké x nízké umění (=pop art)
Dříve ještě tuhle popularitu dokázali někteří géniové sjednotit - Mozart. Kdežto dnes - co je kvalitní
umění? (Je Altamira moderní? kvalitní?) Na kvalitnost soudobého umění nelze odpovědět, já to
alespoň neumím. Při odpovědi bychom měli mít na zřeteli kontinuitu a kulturní kontext.
Naše československé výtvarné i jiné umění v 60. letech minulého století srovnalo krok se světem,
bohužel přišel zlomový rok 1968 (tehdejší absurdita - tank na zahradě). Naše domácí výtvarná scéna
se od roku 1968 začala ubírat svébytnou cestou a dosáhla místy pozoruhodných výsledků (Václav
Boštík). Dnes je ovšem i u nás již postmoderna pasé. Co bude dál? Vypjatý individualismus moderny
(kdy umělci končili v blázinci) již asi ne, avšak každý umělec bude muset kráčet svou vlastní cestou,
dát svému životu i dílu svůj vnitřní smysl.
Postmodernou snad bylo vysloveno něco, co jsem sám nepostřehl, nebo byla postmoderna pouze
přechodné období konce tohoto tisíciletí. Postmoderna k nám do České republiky prakticky vtrhla v
době "sametu" spolu s transformací celé společnosti = bylo toho na nás najednou příliš. Na Západě si
na postmodernu mohli postupně lidé zvykat. My jsme byli dosud vychováváni k systému a k jedné
odbornosti. Oproti systémovému chápání skutečnosti (nadřazenost versus podřazenost, časová,
prostorová i logická posloupnost atp.) v postmoderně jevy existují vedle sebe a nezávisle na sobě.
Jevila se tedy postmoderna pro nás jako chaos.