Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Meióza (redukční dělení)
Pohlavnímu rozmnožování předchází proces vzniku pohlavních buněk (gamet) tzv.
gametogeneze. V pohlavních žlázách (gonádách) vznikají haploidní pohlavní buňky
(spermie a vajíčka) a jejich splynutím vzniká diploidní zygota, která se opakovaně
mitoticky dělí a dává vznik mnohobuněčnému zárodku.
Diferenciace pohlavních buněk v procesu gametogeneze je spojena se zvláštním typem
dělení meiózou. Toto dělení považované za modifikaci mitózy trvá déle a realizuje se
ve 2 na sebe navazujících pozměněných mitóz (probíhají 2 buněčná dělení, ale jen 1
dělení chromozómů).
- 18 -
Průběh meiózy:
1.zrací dělení (heterotypické) má odlišný průběh profáze (ta se dělí na dalších 5
fází: leptotenní, zygotenní, pachytenní, diplotenní a diakinetickou) a během ní
nastává párování homologiích chromozómů
2. zrací dělení (homeotypické) je pravidelnou mitózou
1.2 Patologie buňky
Existence buňky je podmíněna úzkým rozmezím hodnot fyzikálních a chemických,
fyziologickými podmínkami. Buněčná patologie se pak zabývá studiem funkcí a
tvarových změn buněčných struktur, jestliže faktor přesáhne fyziologické rozmezí.
Poškození může být buď ireverzibilní (nevratné) nebo reversibilní (vratné).
Cytologické metody se používají především v cytodiagnostice, při hodnocení
nádorových buněk, ale také při hodnocení stavu přednádorových (prekarcenózních),
procesů zánětlivých případně i parazitárních.
Faktory které působí nepříznivě:
fyzikální (teplota, různé druhy záření, UV záření,)
chemické (buněčné jedy, cytostatika blokující S- fázi mitotického dělení a
cytokinezi
biologické (viry, vnitrobuněční parazité)
Příznaky smrti buňky:
ztráta selektivní propustnosti cytoplazmatické membrány
porušení koordinace mezi enzymovými systémy. Proteolytické enzymy
v lysozómech mohou způsobit tzv. programovanou smrt buňky (autolýzu)
postupné narušení všech buněčných struktur
Změny poškozené buňky
Je mnohdy obtížné rozpoznat hranici mezi stavem normálním a patologickým.
Živočišné (lidské) buňky totiž existují v integrované soustavě tkání a orgánů celého
organismu a na určité vlivy reagují buď:
poruchou metabolismu (změny dystrofické)
zmenšováním svého objemu (atrofie)
zánikem buněk (smrt buněk - nekróza)
Základní změny poškozené buňky:
změny funkce
odchylky ve struktuře: