Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Průvodce kapitolou Těla jednobuněčných živočichů (Protozoí) jsou tvořena složitějšími buňkami než
je stavba tkáňových buněk mnohobuněčných (Metazoa). Vedle buněčných
organel charakteristických obecně pro každou buňku nalézáme v jejich tělech
ještě řadu dalších struktur, nahrazujících některé orgány mnohobuněčných. Jsou
to organely pohybové, smyslové a nervové, organely tělního pokryvu a látkového
metabolismu.
- 23 -
bičíky a brvy jsou trvalé organely vyvinuté v podobě vláknitých útvarů
zakotvených pod povrchem buňky. Slouží nejen k pohybu, ale i k získávání
potravy. U některých jednobuněčných dochází ke splývání většího počtu řasinek za
vzniku zvláštních typů pohybových organel jako jsou např. plovací membrány nebo
pahýlovité nožky (cirry) u slávinka Stylonichia. Bičíky a brvy jsou běžné také u
některých tkáňových buněk živočichů mnohobuněčných, u nich však (s výjimkou
spermií) bičíky neslouží k pohybu, ale k látkové výměně v okolí příslušné tkáně.
organely raketovitého pohybu se vyskytují např. u hromadinek (Gregarinida).
Pelikula zadní části těla je opatřena drobnými otvůrky a těmito je z plazmy
vystřikována tekutina a vzniká reaktivní pohyb.
kontraktilní vlákenka (myofany) nalezneme u nálevníků, hromadinek a
bičíkovců, jejichž povrch je kryt pelikulou (možnost změnit tvar buňky).
Organely tělního pokryvu: Funkci tělního pokryvu u prvoků plní v nejjednodušším případě cytoplazmatická
membrána a hyaloplazma nebo:
pružná pelikula (nálevníci, bičíkovci). Tenká vrstva, která může být
inkrustována nebo impregnována (kreatinem nebo chitinem) tvoří exoskelet, který
určuje charakteristický tvar těla. U některých prvoků se vytváří endoskelet (vnitřní
oporná struktura např. axostyl u parazitických bičíkovců).
minerální nebo organické schránky u krytének, mřížovců a výtrusovců
přichycovací zařízení se vyskytují u některých volně žijících nebo parazitických
prvoků (přísavky, háčky, ostny apod).
Organely smyslové a nervové:
neuronemy nebo neurofány se u vyskytují např. u nálevníků v povrchové
cytoplazmě v podobě vláknité sítě (vlákenka mají schopnost vést podráždění
rychleji než ostatní cytoplazma)
smyslové organely tvoří okrsky cytoplazmy specializované pro podráždění
různými vnějšími podněty (např. u nálevníku je taková oblast citlivá na teplo nebo
na chemické podněty v okolí buněčných úst.
světločivné ústrojky jsou tvořeny okrskem cytoplazmy citlivým na světlo a
pigmentovou skvrnou, která funguje jako clona (bičíkovci)
obranné organely u nálevníků a některých bičíkovců. Jsou přítomny jako tzv.