24. Trávící soustava

a) krční část jícnu
b) hrudní část jícnu - nejdelší
c) břišní část jícnu - nejkratší

ŽALUDEK
• lat. stomacus / ventriculus; řec. gaster
• vakovitá tvar, leží pod brániční klenbou
• schopen pojmout 1-2 litry potravy
• má vakovitý tvar písmene J
• cylindrický epitel tvoří epitelové podélné řasy a obsahuje žlázky produkující žaludeční šťávy• funkce: potrava se v žaludku přechodně uskladňuje a mechanicky a chemicky zpracovává

části žaludku:
1. česlo (cardia) - vstupní svěrač
2. fundus - výklenek nahoru proti bránici
3. tělo - největší část žaludku
4. pylorický úsek - dělí se na předsíň a kanál
5. vrátník (pylorus) - výstupní svěrač
• svěrače jsou kruhové svaly z hladké svaloviny

• žaludek má tři vrstvy (liší se od trávicí trubice):

1. šikmá vlákna
2. podélná vlákna
3. kruhovitá vlákna

• obsahuje milióny žaludečních jamek
• mukóza je prostoupena žilami
• povrchový epitel produkuje ochrannou vrstvu pro celý žaludek - hlen, který neutralizuje HCl (obsahuje hydrogenuhličitan)

buňky žaludeční sliznice:
a) hlenové buňky - produkují jiný typ hlenu než povrchový epitel

b) hlavní buňky - nachází se od středu do dna žlázy, produkují pepsinogen (neaktivní forma pepsinu); obsahují velké množství drsného endoplazmatického retikula

c) nástěnné (parietální) buňky - tvaru vidličky s mikroklky pro zvětšení plochy; uvolňují ionty, které zreagují v HCl

d) enteroendokrinní buňky - buňky s vnitřní sekrecí uvnitř žláz, produkují tkáňové hormony do krve, např. gastrin - hormon, který ovlivňuje produkci HCl v nástěnných buňkách

e) kmenové buňky - na přechodu mezi epitelem a hlenovými buňkami, jsou nepravidelně rozmístěny a probíhá v nich intenzivní mitóza (obnovují epitel)

mechanická funkce:
• svalstvo v žaludku se rytmicky stahuje 2-4x za minutu
• potrava se promíchává s žaludeční šťávou během 3-6 hodin (může být až 12) vzniká trávenina
• vzniklá trávenina je po malých dávkách vstřikována do dvanáctníku
• nejkratší dobu v žaludku zůstávají cukry, nejdelší tuky

• peristaltické vlny - první peristaltická vlna po 20 minutách, trávenina se promíchá s žaludečními šťávami, další vlny probíhají asi 3x za minutu

chemická funkce:
• k chemickému zpracování potravy slouží žaludeční šťávy (pH: 1 - 2), kterých se denně vytvoří 2-3 litry; složení:

• z 99% voda
• kyselina chlorovodíková HCl - zajišťuje nízké pH (kyselé prostředí) k aktivaci některých enzymů; ničí choroboplodné zárodky; nabobtnává vazivo, koaguluje bílkoviny k jejich dalšímu zpracování; dezinfikuje a zabraňuje kvašení
• pepsinogeny - enzymy; přecházejí v pepsin, který štěpí bílkoviny
• žaludeční lipáza - štěpí mléčné tuky
• mucin - hlenovitá část; chrání žaludeční sliznici před natrávením
• vnitřní (Castleův) faktor - faktor nezbytný k dalšímu vstřebávání vitamínu B12 (důležitý při krvetvorbě)
• chymosin (u kojenců) - sráží mléčné bílkoviny