26. Evolucni biologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Třetihory (terciér)
dělí se na starší třetihory (paleocén, eocén), a mladší třetihory (oligocén, miocén a pliocén)
probíhá alpinsko-himalájské vrásnění – vyvrásnění pásemných pohoří
vznik hnědého uhlí
teplé klima (v ČR tropické deštné lesy), postupné ochlazování (před 26 mil. lety zalednění Antarktidy)
značný rozvoj krytosemenných rostlin (trávy)
v souvislosti s kvetoucími rostlinami se rozvinuli i opylovači
došlo k rozvoji ptáků, ale hlavně savců (primáti, hominidi…) – éra savců
starší třetihory – rozdělení Ameriky a Indie není u Asie (po spojení Amerik vznik Golfského proudu?)
šavlozubý tygr (do konce st. čtvrtohor), nosorožci (i bezrohý, 6m), malí sloni, koně velikosti slepic a bez kopyt, rozvoj primátů
Čtvrtohory (kvartér)
dělí se na pleistocén (starší čtvrtohory) a holocén (mladší čtvrtohory)
tip. – střídání glaciálů (doba trvání 100 000 let; donau, günz, mindel, riss, würm) a interglaciálů (20 000 let; holocén)
v glaciálech (doba ledová) – rozvoj kontinentálního a horského zalednění Evropy, Severní Ameriky a Antarktidy, pokles hladiny oceánu až o 100 m → pevninské mosty umožňující migraci zvěře (Beringia)
zalednění ve vrcholném würmu
ve stř. Evropě stepi a tundra, horské zalednění Krkonoš, Šumavy, asi i Jeseníků; výrazně kontinentální klima (sucho, průměrné teploty kolem 0°C (cca severní Sibiř), rovník nebyl zaledněný
obrovský rozmach savců (koně, mamuti, srstnatí nosorožci, pižmoni, sobi, tuři a bizoni, jeskynní medvědi, jeskynní lvi, tarpani, megaceros – jelen s velkýma parohama…), rozvoj člověka → éra člověka
v Evropě – horizontální orientace horstev → ochuzení bioty o teplomilné druhy
v holocénu – velká vliv člověka na krajinu (vylovil zvířata moa a dodo – blboun nejapný), neolitická revoluce → odlesňování krajiny, vznik trvalých sídel, nárůst počtu obyvatel → vznik kulturní krajiny
od pol. 18. stol. – průmyslová revoluce (antropocén) – prudký nárůst počtu obyv. a vlivu člověka na krajinu (8 000 př.n.l. – 8 mil., 18. stol. – 800 mil., 2011 – 7 mld.)
interglaciály – o 3 – 4 °C tepleji než dnes, o 70 – 100 % více srážek → hladina oceánu výše než dnes, ve stř. Evropě subtropické prostředí (jelení, srnci, daňci, medvědi, ale i sloni, želvy, hroši, krokodýli, primáti, šavlozubí tygři)
Příčiny: Milankovičovy cykly:
sklon zemské osy (21,5° – 24,5°) s periodou 41 000 let
posun perihélia s periodou 23 000 let
změna excentricity zemské oběžné dráhy s periodou 100 000 let
fylogeneze člověka
Lidoopi (Hominoidea)
- 25 mil. let, hlavní rozdělení kolem 18 mil. let:
giboni („malí lidoopi“) Hylobatidae
„velcí lidoopi“ Hominidae
- rozdělení na dvě linie kolem 14 mil. let
orangutani (Ponginae) - Pongo (2 druhy)
afričtí lidoopi (Homininae) - Gorilla (2 druhy), Pan (2 druhy), Homo (1 druh – ale do „recentu“ přežily další tři)