26. Evolucni biologie

Homo ergaster

- nejstarší africké formy Homo erectus (menší mozek, bez střechovitého zúžení mozkovny)

Afrika (1,4-2 mil let), první „velký člověk“, první invaze z Afriky? ( H. georgicus 1,8 mil. let)

Homo floresiensis

- záhada – kde se tam vzal??? (Flores není součástí asijského šelfu)

- zřejmě druhotně miniaturizovaný H. erectus (ostrovní nanismus)

- možná dosud neznámá expanze bazálních lidí (~ H. habilis) z Afriky do Asie možná ani není tolik druhotně miniaturizovaný

Fylogeneze rodu Homo

- klíčové postavení H. ergaster (Afrika)

- tři fylogenetické linie, každá opustila Afriku:

• 1. H. erectus (+ H. pekinensis)

• 2. H. georgicus (+ H. floresiensis???)

• 3. H. heidelbergensis + H. neanderthalensis + H. sapiens

Vznik Homo sapiens (sapientace)

- evoluční význam, H. heidelbergensis (vznik v Africe? před 600 000 lety)

- 1. zástupci před 500 – 300 000 lety v Africe (neadertálci), resp. 150 – 120 000 lety (moderní člověk)

- 2 formy – vysoká s dlouhými končetinami (H.sapiens), robustní s krátkými končetinami (H.neanderthalensis)

Homo neanderthalensis, cca 300 000 – 28 000 let

- největší rozvoj během würmského glaciálu (100 000 – 30 000 let), slepá vývojová větev specializovaná k životu v době ledové; výskyt v Eurasii (od Španělska po Írán)

- řada adaptabilních znaků - robustní nízká postava (do 170 cm, ale i přes 80 kg), velká nízká mozkovna 1200 – 1750 cm3 s vyboulením v oblasti týlu, krátké, silné a prohnuté kosti končetin → silné svaly, velké zuby, řezáky skloněné vpřed, velké nadočnicové oblouky, široký nos, mohutný zátylek, dokonalejší smysly, výborná regenerace zranění

- Krapina v Chorvatsku, Neaderthal v Německu, Gibraltar, ČR (Moravský kras – j. Býčí skála, Kůlna, j. Šipka u Štramberka)

- hlavně lovci (koordinovaný lov pomocí 2m oštěpů, podíl na vymření mamuta)

- žili v tlupách cca 30 lidí v jeskyních, dožívali se 30 let, dokázali rozdělávat i používat oheň

- jednoduchá řeč?, složitější chování (šperky, vyspělé nástroje, obchod, přístřešky?, kožené oděvy, pohřby, kanibalismus, infanticida, péče o nemocné…)

H. neanderthalensis x H. sapiens

- mohli se křížit, důkazem je porovnání genomů (60 – 90 000 let, Homo s. nese 4 % neandertálské DNA, hl. imunitní systém)

- kulturní výměna („hybridní“ archeologické nálezy) nebo nezávislé vynálezy nové technologie??? (např. ozdoby, někt. nástroje, pohřby…)

Děnisované

- nález kůstky z prstu a zubu na Altaji v Děnisově jeskyni, bližší identita neznámá

- velký areál rozšíření (Sibiř – jv. Asie), křížení s Homo s. při jeho migraci do Asie a Austrálie, genom Melanésanů a Austrálců je asi z 5 % tvořen děnisovskou DNA

Sapientní znaky

v linii H.sapiens:

redukce nadočnicových oblouků, vytvoření brady (rozvoj řeči), rozvoj mozku (hl. čelních - laloků → zvýšení čela), zmenšování zubů, vznik slizniční části rtů, panenské blány, ušního lalůčku, zavinutí ušního boltce