26. Evolucni biologie

Starší prvohory (Paleozoikum)

• starší prvohory jsou členěny na kambrium, ordovik, silur, devon

• kambrium - původní PANGEA I. se rozdělila na LAURASII A GONDWANU

• kaledonské vrásnění (Ural, Skandinávské pohoří, Appalače) - kolize Laurentie a Baltiky → vznik Laurasie

• tip. – prudce vzrůstá biodiverzita mnohobuněčných, nástup živočichů s pevnými schránkami, hojný výskyt ichnofosílií

• v kambriu se objevují zástupci většiny kmenů živočichů (zvláště hojní láčkovci, měkkýši, hlísti, ostnokožci, členovci (trilobiti), polostrunatci (graptoliti – graptolitové břidlice); objevují se 1. obratlovci (ryby s pancířem a bez čelistí, ti jsou pak nahrazeni čelistnatci), Ichtyosteya – nejstarší obojživelník, z lalokoploutvých ryb

• koncem ordoviku zalednění Gondwany → rozsáhlé vymírání (85% druhů)

• v siluru – výstup rostlin na souš – vývoj mechorostů, výtrusných rostlin, nahosemenných rostlin

• v devonu – 1. obojživelníci (krytolebci)

- počátek variského (hercynského) vrásnění

- poblíž rovníku rozvoj korálových útesů

• sražení Gondwany a Laurasie > obří pohoří Pangea II – hercynské vrásnění

barrandien – silurské a devonské vápence, CHKO Český kras, trilobiti

Mladší prvohory (mladší paleozoikum)

• útvary karbon, perm (permokarbon)

• variské (hercynské) vrásnění - vznik Pangey II., vyvrásnění Českého masívu

• v karbonu – Evropa na rovníku, tropické klima → vznik ložisek černého uhlí

• v permu – vysušení klimatu, rozsáhlé vymírání (výron CO2? Zalednění?) – 95 % druhů (např. trilobiti) → uvolnění prostoru pro obratlovce

• éra hmyzu (metrové stonožky…), převaha výtrusných rostlin, rozvoj nahosemenných (od permu dominují)

• rozvoj paprskoploutvých ryb a obojživelníků

• teplo a sucho, v karbonu – 1. plazi

• zkamenělé stromy – arankarity

Druhohory (mezozoikum)

• rozděluje se na trias, juru a křídu

• rozpad Pangey II., postupně vznikají dnešní kontinenty a oceány

• v křídě – poč. alpínského vrásnění, transgrese v severní a střední Evropě → česká křídová tabule

• teplé (o 10°C tepleji než dnes) a vlhké klima → mohutný rozvoj života – éra plazů (dinosauři)

• rozvoj hlavonožců (amoniti – hlavonožec, připomíná loděnku), měkkýšů, korálů, ryb…

• v triasu – 1. savci (vačnatci, hmyzožravci), v juře – 1. ptáci (archeopteryx – spojovací článek mezi ptáky a ještěry)

• převaha nahosemenných rostlin, od křídy - rozvoj krytosemenných rostlin (možný důvod vyhynutí dinosaurů)

• rozhraní K – T – pád asteroidu →vymírání (vymření až 75% druhů, např. dinosaurů a amonitů)

• v triasu – největší – mastodonsaurus (4 m), rozvoj plazů

• DINOSAUŘI > PLAZI > PTÁCI

SAVCI

lochneska (Pleziosaurus), ptakoještěr (Pterosaurus) ozubené čelisti a místo křídel blány, Apatosaurus (Brontosaurus) – býložravec, Tyranoaurus Rex (dravec a mrchožrout) – 2 mozky – jeden v hlavě a jeden v křížové míše, Ichtyornis – pták s odlehčenou kostrou, křídly, ale pořád ozubený, Thrinaxodon – savcovitý plaz