26. Evolucni biologie

Vývoj představ

- odvozování původu od posvátných zvířat (Indiáni – kojot, puma, želva, Eskymáci – bobři, Tibeťané – opice…)

- stvoření nadpřirozenou bytostí (Sumer – člověk byl uhněten z hlíny…)

- některé současné africké kmeny – běloši z bílého písku, černoši z černé hlíny

polynéské kmeny – člověk stvořen z hlíny smíchané s krví

Aristoteles – 1. zařadil člověka mezi živočichy vedle savců a opic

Středověk – kreacionistické názory založené na Starém zákoně

- fosílie – ostatky po potopě světa (r. 1443 – chrám Sv. Štěpána – kost obra)

C. Linné – 1. zařadil člověka do řádu Primáti (spolu s opicemi), člověka nazval Homo sapiens; byl kreacionista, neuvažoval o evoluci člověka

R. 1856 – 1. nález kostí pravěkého člověka v Neanderově údolí (Neandertal) – prokázáno jejich značné stáří, snahy o vysvětlení:

• těžké patologické onemocnění (křivice)

• zakřivení kostí nohou díky životu v sedle koně, nadočnicové oblouky díky trvale zamračenému výrazu (bolesti po zlomenině)

• za člověku příbuzný druh H. neanderthalensis uznán až r. 1864

Ch. Darwin – potvrdil systematické zařazení člověka („Člověk pochází z opice“), 1871 – Původ člověka a pohlavní výběr (evoluce se týká i člověka → hledání chybějících článků mezi opicí a člověkem)

Primáti - společný předek s hmyzožravci (oddělení v druhohorách)

• (primátům nejblíže tana velká (indomalajská oblast) – znaky hmyzožravců i primátů

• arborikolní způsob života, redukce čichu, rozvoj zraku (oči směřují dopředu)

• rozvoj koncového mozku (gyrifikace) – vrchol inteligence savců

• rozvoj mozečku

• dlaně, oponující palec, nehty, papilární linie, menstruační cyklus

• 1 pár prsních žláz, rodičovská péče, snížený počet mláďat

• zpravidla všežravci

• tropy celého světa kromě Austrálie, žijí převážně ve společenstvech

Nejstarší předci hominidů

Prokonsulové – miocén, vel. až jako šimpanz, progresivní (ztráta ocasu, „lidodopí“ stavba obličeje) i archaické znaky (opičí stavba těla, malý mozek, kvadrupedie), význam z hlediska evoluce hominidů

Dryopitéci – miocén, blízcí příbuzní Hominidů

- nálezy z mnoha evr. zemí vč. Čech; lesostepi, oproti Prokonsulům pokročilejší stavba lebky a mozku, podobná šimpanzímu (vel. stejná jako šimpanz – 300 – 350 cm3)

- rody Dryopithecus, Kenyapithecus

Nejstarší hominini

- rody Australopithecus, Homo

proces hominizace („polidštění“) - klíčový moment – vznik bipedie → uvolnění rukou → rozvoj mozku, sociálního chování, výroby nástrojů

- hrudník a horní končetiny

- pánev a dolní končetiny

- komplex ruka - mozek

vznik: savany východní Afriky před 7 (paleontologie) – 5 mil. lety (molekulární biologie ∼ % rozdíl mt DNA; 1% změn za 1 mil. let)

!!! z toho, že někdo patří do lidské (nikoliv šimpanzí) linie, nevyplývá, že se podobá člověku