Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




26. Evolucni biologie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1,52 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

ní - poblíž rovníku rozvoj korálových útesů sražení Gondwany a Laurasie > obří pohoří Pangea II – hercynské vrásnění barrandien – silurské a devonské vápence, CHKO Český kras, trilobiti Mladší prvohory (mladší paleozoikum) útvary karbon, perm (permokarbon)variské (hercynské) vrásnění - vznik Pangey II., vyvrásnění Českého masívuv karbonu – Evropa na rovníku, tropické klima vznik ložisek černého uhlív permu – vysušení klimatu, rozsáhlé vymírání (výron CO2? Zalednění?) – 95 % druhů (např. trilobiti) uvolnění prostoru pro obratlovceéra hmyzu (metrové stonožky…), převaha výtrusných rostlin, rozvoj nahosemenných (od permu dominují)rozvoj paprskoploutvých ryb a obojživelníkůteplo a sucho, v karbonu – 1. plazizkamenělé stromy – arankarity Druhohory (mezozoikum) rozděluje se na trias, juru a křídurozpad Pangey II., postupně vznikají dnešní kontinenty a oceányv křídě – poč. alpínského vrásnění, transgrese v severní a střední Evropě česká křídová tabuleteplé (o 10°C tepleji než dnes) a vlhké klima mohutný rozvoj života – éra plazů (dinosauři)rozvoj hlavonožců (amoniti – hlavonožec, připomíná loděnku), měkkýšů, korálů, ryb…v triasu – 1. savci (vačnatci, hmyzožravci), v juře – 1. ptáci (archeopteryx – spojovací článek mezi ptáky a ještěry)převaha nahosemenných rostlin, od křídy - rozvoj krytosemenných rostlin (možný důvod vyhynutí dinosaurů)rozhraní K – T – pád asteroidu vymírání (vymření až 75% druhů, např. dinosaurů a amonitů)v triasu – největší – mastodonsaurus (4 m), rozvoj plazůDINOSAUŘI > PLAZI > PTÁCI SAVCI lochneska (Pleziosaurus), ptakoještěr (Pterosaurus) ozubené čelisti a místo křídel blány, Apatosaurus (Brontosaurus) – býložravec, Tyranoaurus Rex (dravec a mrchožrout) – 2 mozky – jeden v hlavě a jeden v křížové míše, Ichtyornis – pták s odlehčenou kostrou, křídly, ale pořád ozubený, Thrinaxodon – savcovitý plaz Třetihory (terciér) dělí se na starší třetihory (paleocén, eocén), a mladší třetihory (oligocén, miocén a pliocén)probíhá alpinsko-himalájské vrásnění – vyvrásnění pásemných pohořívznik hnědého uhlíteplé klima (v ČR tropické deštné lesy), postupné ochlazování (před 26 mil. lety zalednění Antarktidy)značný rozvoj krytosemenných rostlin (trávy)v souvislosti s kvetoucími rostlinami se rozvinuli i opylovačidošlo k rozvoji ptáků, ale hlavně savců (primáti, hominidi…) – éra savcůstarší třetihory – rozdělení Ameriky a Indie není u Asie (po spojení Amerik vznik Golfského proudu?)šavlozubý tygr (do konce st. čtvrtohor), nosorožci (i bezrohý, 6m), malí sloni, koně velikosti slepic a bez kopyt, rozvoj primátů Čtvrtohory (kvartér) dělí se na pleistocén (starší čtvrtohory) a holocén (mladší čtvrtohory)tip. – střídání glaciálů (doba trvání 100 000 let; donau, günz, mindel, riss, würm) a interglaciálů (20 000 let; holocén)v glaciálech (doba ledová) – rozvoj kontinentálního a horského zalednění Evropy, Severní Ameriky a Antarktidy, pokles hladiny oceánu až o 100 m pevninské mosty umožňující migraci zvěře (Beringia)zalednění ve vrcholném würmuve stř. Evropě stepi a tundra, horské zalednění Krkonoš, Šumavy, asi i Jeseníků; výrazně kontinentální klima (sucho, průměrné teploty kolem 0°C (cca severní Sibiř), rovník nebyl zaledněnýobrovský rozmach savců (koně, mamuti, srstnatí nosorožci, pižmoni, sobi, tuři a bizoni, jeskynní medvědi, jeskynní lvi, tarpani, megaceros – jelen s velkýma parohama…), rozvoj člověka éra člověkav Evropě – horizontální orientace horstev ochuzení bioty o teplomilné druhyv holocénu – velká vliv člověka na krajinu (vylovil zvířata moa a dodo – blboun nejapný), neolitická revoluce odlesňování krajiny, vznik trvalých sídel, nárůst počtu obyvatel vznik kulturní krajiny od pol. 18. stol. – průmyslová revoluce (antropocén) – prudký nárůst počtu obyv. a vlivu člověka na krajinu (8 000 př.n.l. – 8 mil., 18. stol. – 800 mil., 2011 – 7 mld.) interglaciály – o 3 – 4 °C tepleji než dnes, o 70 – 100 % více srážek hladina oceánu výše než dnes, ve stř. Evropě subtropické prostředí (jelení, srnci, daňci, medvědi, ale i sloni, želvy, hroši, krokodýli, primáti, šavlozubí tygři) Příčiny: Milankovičovy cykly: sklon zemské osy (21,5° – 24,5°) s periodou 41 000 let posun perihélia s periodou 23 000 let změna excentricity zemské oběžné dráhy s periodou 100 000 let fylogeneze člověka Lidoopi (Hominoidea) - 25 mil. let, hlavní rozdělení kolem 18 mil. let: giboni („malí lidoopi“) Hylobatidae„velcí lidoopi“ Hominidae - rozdělení na dvě linie kolem 14 mil. let orangutani(Ponginae) -Pongo (2 druhy) afričtí lidoopi (Homininae) -Gorilla (2 druhy),Pan (2 druhy),Homo (1 druh – ale do „recentu“ přežily další tři) Vývoj představ - odvozování původu od posvátných zvířat (Indiáni – kojot, puma, želva, Eskymáci – bobři, Tibeťané – opice…) - stvoření nadpřirozenou bytostí (Sumer – člověk byl uhněten

Témata, do kterých materiál patří