26. Evolucni biologie

- platí i pro Homo: “skuteční lidé” začínají až H. ergaster

- zařazení fosílií do linie směřující k člověku mnohdy nejasné

- cca před 5 – 7 mil. lety ve vých. Africe – oddělení fylogenetické větve rodu Homo od šimpanzů (extrémní evoluční blízkost (98,5 – 99,5% genet. informace totožné) → Homo troglodytes

- společné rysy – nejasné: např. zvětšený mozek, bipedie, hominizace chrupu (zmenšení špičáků)

Nejstarší HOMININI?

Sahelanthropus tchadensis (6 – 7 mil let) – nejstarší předchůdce člověka; mozaika lidodopích (malý objem mozkovny, nadočnicový val, zúžení lebky) a pokročilejších lidských znaků (špičáky), snad kráčel vzpřímeně

Orrorin tugenensis (objeven r. 2 000 - millenium man)

- 6 mil. let Tugen Hills (Keňa)

- fylogenetické postavení nejisté, vzpřímená chůze?, lidoopí špičáky

Ardipithecus ramidus

- 5,8 – 4 mil let (Etiopie), hmotnost cca 30 kg, pravděpodobný předchůdce člověka, bipedie, lidské změny stavby chrupu a končetin

Australopithecus („jižní opice“) (5 – 2 mil. let, 7 – 8 druhů)

Afrika (hl. východ, jih) – Tanzánie (Olduwai), Keňa (Turkana), J. Afrika…

- řada podstatných znaků pro předchůdce člověka, bipedie (cca jako malé dítě) → uvolnění rukou → rozvoj mozku → možná výroba nástrojů x malý mozek, pohyb na stromech, dlouhé horní končetiny

Gracilní australopitékové

- malí, méně masivní lebky, pestrá směs potravy vč. masa (mršiny) → podpora vývoje mozku

• afarensis 4,2 – 3 mil. let,

• vých. Afrika

• nejhojnější a úspěšný druh, zřejmě přímí předci rodu Homo

• samec 140 - 150 cm, 50 kg, samice 110 cm, 30 kg, mozkovna 400 – 500 cm3

• vzpřímená postava, bipední způsob pohybu (kolébavá chůze), chrup nese lidské znaky

• savany, v tlupách, všežravec (hl. rostlinná; malí savci, mršiny)

• používání nástrojů (možná i výroba z kamene, kostí)

• Etiopie (Hadar - Lucy), Tanzanie (Olduvai, Laetoli)

• adaptivní radiace australopitéků před 3 mil. lety → vznik robustních australopitéků a rodu Homo

Robustní větev

A. robustus, A. boisei

- slepá vývojová linie paralelní k rodu Homo

- Australopitéčí znaky + zvětšení stoliček
(2 x 2 cm) a čelistí, silná sklovina, mohutně vyvinuté čelistní svaly (tvrdá rostlinná potrava) → sagitální hřebeny na lebce (A. boisei)

- některé pokročilé znaky – stavba ruky, pánve, dobrá bipedie, na stromy moc ne, mozkovna až 500 cm3

- vých. Afrika, až 155 cm, 50 kg, 515 cm3

A. garhi (2,5 mil. let)

zřejmě nejbližší předek Homo, člověku podobná stavba těla, 450 cm3 a víc, prokazatelně vyráběli řezné nástroje z kamene

Počátky rodu Homo

H. (A.) habilis, H. (A.) rudolfensis – nejstarší druhy nejasného postavení (Homo?)

- rozhodně nejde o „přímé předky lidí“

- definice rodu Homo nejasná (objem mozkovny? Výroba nástrojů? Plně vzpřímená chůze?)

Homo (Australopithecus?) habilis