Témata z chovu zvířat k ústním závěrečným zkouškám

Celková březost - je vyjádřena jako: počet všech zabřezlých plemenic / počtem všech inseminovaných plemenic x 100 %. Test nepřeběhlých (non return test) - je vyjádřen procentem plemenic, které se během 30 - 60 - 90 dnů od inseminace nepřeběhly (znovu neříjily). Sání na sucho - je časový interval od posledního dojení před porodem až po první dojení po porodu. V období stání na sucho dojnice nedojíme! V této době dochází k regeneraci mléčné žlázy a její následnou přípravu na laktaci následující, která začíná následným porodem. U krav by tato doba měla činit minimálně 2 měsíce.

1. Popište způsob zelené píce

Součást fondu krmiv je konzervovaná zelená píce tak jiné siláž, seno, senáž. Siláž: Je šťavnatá píce konzervovaná: a) přirozeným kvašením; pomocí konzervačních prostředků. Podle použité suroviny rozdělujeme: Siláž glycidová; Siláž bílkovinná; Siláž polobílkovinná. Podle obsahu suroviny: Siláž z čerstvé píce (obsah sušiny kolem 20%), Siláž ze zavadlé píce (obsah sušiny 30 a více %). Bílkovinné a polobíilkovinné pícniny se konzervují v silně zavadlém stavu při 45 -55% sušiny. Jistá míra zvláštní skupiny silážovatelných pícnin tvoří takzvaná silážovatelná drť (cizím slovem označovaná GPS). Senáž: Původní termín pro všechna fermentovaná krmiva je siláž. Senáž je termín, který se zavedl pro siláž s vysokým obsahem sušiny, pokud obsah sušiny přesáhne 50%, obvykle se o takovém krmivu hovoří jako o senáži. Protože senáž obsahuje méně vody než siláž, dochází zde k poklesu tvorby kyseliny mléčné. Bakterie produkující kyselinu mléčnou potřebují ke své činnosti cukry. Senáž je tudíž druh konzervace, která je založena spíše na prostředí s malou přítomností kyslíku než na produkci kyseliny mléčné. Seno: zelená píce konzervovaná snížením obsahu vody pod 15 %, - zkrmuje se po usušení tzv. posklizňové zrání tj. za 4 – 6 týdnů po sklizni. Úsušky: krmiva získaná horkovzdušným sušením

1. Popište chov krav bez tržní produkce mléka

Pastevní chov krav bez tržní produkce mléka (TPM) je v ČR relativně „mladým“ a jediným postupně se rozvíjejícím odvětvím chovu skotu. Počet krav v kontrole užitkovosti se zvyšuje a zvyšuje se i celkový stav krav chovaných v systému bez TPM, a to až na cca 80 tis. v roce 1999. Přesto jsou početní stavy krav této kategorie skotu v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy ve srovnání s průměrem států EU přibližně čtvrtinové. Chov krav bez TPM plní v ČR i v EU dva základní úkoly. První představuje produkci kvalitních telat, druhou (a stejně významnou) úlohou je pak ekologické využívání trvalých travních porostů na obtížně skliditelných plochách zemědělské půdy, v našich podmínkách především v podhorských a horských oblastech. S plněním obou těchto základních úkolů je spojena i funkce sociální, která se projevuje v zachování pracovních míst a v udržování osídlení v marginálních podmínkách.