ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 4. ROČNÍK

  Valence (valenční potenciál) slovesa darovat je někdo – daruje – někomu – něco.  
  Základová větná struktura je S₁ - VF - S₃ - S₄.  
  Využité větné členy jsou podmět – přísudek – předmět – předmět.  
  Příkladové věta může znít: Babička darovala vnučce prstýnek.  

2 Užívané zkratky: S₁-₇ = substantivum (podstatné jméno) a příslušný pád, VF = verbum finitum (určitý tvar 
slovesa v přísudku). 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   4  | 7 

  V příkladové  větě  jsou  všechny  větné  členy  základové  a  nutné.  Větu  můžeme  rozšířit  o 
další větné členy, které jsou však již nezákladové (v příkladové větě přeškrtnuto): Babička 
z maminčiny strany darovala své nejmladší vnučce Renátě k jejím šestnáctým narozeninám 
krásný prstýnek z bílého zlata.  
 
 

/2.2/ PŘÍSUDEK (PREDIKÁT) 

   Slovo  nebo  slovní  spojení  ve  funkci  přísudku  vyjadřuje  děj  (Němci  zkoumají  svitky  od 
Mrtvého moře.), stav (Dnes jsem spala až do deseti.), vlastnost (Jedinou podmínkou je regis-
trace.) či změnu (Ve čtvrtek české akcie oživly.).  
 
   Přísudek jednoduchý může být: 

  slovesný: O víkendu se Českem prožene vichřice.  
  jmenný se sponou: Je medvěd všežravec? | Konečně je po dešti. | Tato příručka se 

pro  mě  stala  nepostradatelnou.  |  Ta  zvířata  jsou  určitě  jejich.  |  Tři  mušketýři  byli 
vlastně čtyři. | Veronika byla lyžovat. | Je nám bez něj smutno. | Bylo mi ouvej. | Edita 
nebyla prostě taková, jakou ji chtěli mít rodiče.