Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

•

Jedinou podmínkou, aby mohl básník v almanaších publikovat, bylo respektování výstavby verše na sylabotonickém principu. Právě
díky této družině se mohla sylabotonie v dalším vývoji české poezie uplatnit.

•

Opět (stejně jako u thámovců) je dán velký prostor pro překlady.

•

Z hlediska žánrového se v samotné básnické družině vyhranily dvě tendence. Ta první, zastoupená básníkem Šebestiánem
Hněvkovským, se zaměřila především na lidového čtenáře a největšího uplatnění tedy dosáhla balada. Tato balada si většinou libuje v
hromadění hrůz a emocionálních prvků. Druhá tendence (reprezentovaná například samotným Puchmajerem) se zaměřila na čtenáře
vyšších společenských vrstev - pozornost byla upřena na lyriku a z hlediska formy dominovala óda.

•

Puchmajerovy almanachy jsou ještě ovlivněny klasicismem - proto také óda či eposy.

představitelé puchmajerovců - Antonín Jaroslav PUCHMAJER - Óda na Jana Žižku z Trocnova či Óda na jazyk český, Šebestián
HNEVKOVSKÝ - balada Vnislav a Běla + velká řada dalších balad, komický epos o dívčí válce Děvín, Jan NEJEDLÝ, Vojtěch
NEJEDLÝ

Mimo tyto dvě básnické školy je nutno se zmínit asi o dvou nejvýznamnějších básnících před nástupem romantismu v díle Karla

Hynka Máchy. Tím prvním je na středních školách málo připomínaný Matěj Milota Zdirad POLÁK, ačkoliv právě on je jednoznačně
větším uměleckým talentem než z vlasteneckých důvodů protekčně preferovaný Jan KOLLÁR.

Matěj Milota Zdirad POLÁK (1788 - 1856) - do vývoje české poezie se paradoxně zapsal tento pozdější vojenský generál, jenž se díky
své profesionální kariéře nakonec českému prostředí odcizil. Jeho nejslavnějším dílem je báseň Vznešenost přírody (1819), která byla ve
své době pokládána za vůbec nejlepší básnické dílo. Jedná se o první velkou českou reflexívní básnickou skladbu, jejíž hlavní myšlenkou
byla oslava přírody. Polák se v ní pokusil o zasazení člověka a lidstva samého do přírodního koloběhu. Děje se tak metodou popisu, což
byl v tehdejší době v evropských literaturách velice oblíbený typ poezie.

 Vznešenost přírody přichází s již typicky romantickým motivem poutníka.
 Z hlediska výstavby verše se Polákovi podařilo odstranit stereotyp do té doby tvořené poezie. Docílil toho častým užíváním čtyř

a více slabičným slov - do té doby se pro tvorbu verše užívala jedno a dvouslabičná slova.

 Popis přírody je zde pojímán výtvarně a prostorově (barvitost, kontrasty atd.).
 Z hlediska jazykového přichází Vznešenost přírody při líčení s četnými neologismy, které jsou dnes sice zapomenuté, ale nelze

jim upřít jisté kouzlo a originalitu. Např. pro oblohu vymyslel Polák pojmy modranina, mrakověnee, blankytnost či nebesko.

 Vzhledem k výše uvedeným aspektům skladby je Polák v barvitém popisu přírody jednoznačně nejlepším českým básníkem před