Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
literární dílo
Gargantua a Pantagruel (1532 - 1564) - pětidílný renesanční román, jenž byl inspirován tehdy oblíbenou lidovou četbou o životě obrů.
Dějová linie románu je tvořena historií královského rodu obra, a to otce, syna a vnuka. Kniha zatkla narozením Gargantuy, syna obra
Grand Gousiera, a pokračuje jeho výchovou, studiemi v Potíží, válkou a založením utopického opatství Thelémského. Pak přichází na svět
Gardantův gigantický potomek Pantagruel, jenž, když dospěje a vystuduje, se vydá dobrodružné cesty se svým přítelem Panugrem. Zatímco
Grand Gousier je představitelem středověkého feudálního asketismu, jeho syn Gargantua již pěstuje kult svobody o přirozenosti a vnuk
Pantagruel je ryze renesanční postavou.
Celý román poskytoval jeho autorovi dostatek příležitostí k satiře na všechny oblasti soudobého života a středověkého církevního
myšlení. Jsou zde doslova výpady proti všemu, co mrzačí a utiskuje přirozenost - zejména proti scholastické výchově, jež je založena na
nesmyslném memorování a bezduchém opakování výroků autorit, proti katolické askezi, mnichům, soudnictví a rytířskému bláznění. Živě
a vtipné vyprávěné historky a příběhy jsou prostřídávány filozofickými úvahami.
Román vzbudil velkou odezvu, avšak Sorbona, která je v knize prezentovaná jako bašta scholastické výchovy, odsoudila první
dva díly jako obscénní. Navíc se kvůli proticírkevnímu satirickému tónu románu přidala i církev sama a kniha byla veřejně odsouzena.
Rabeiaise byl nucen opustit Paříž a za neznámých okolnosti zanedlouho umírá.
Pátý díl románu, který vyšel až po autorově smrti, je často připisován neznámému spisovateli.
Michel de MONTA1GNE (mišel d montéň] (1533 - 1592) - humanistický spisovatel a filozof, jenž svým dílem ovlivnil generace myslitelů
17. a 18. století, zejména osvícenců. Navíc se díky tomuto autorovi všeobecné ujal termín esej. Montaigne sice vystudoval právo, ale po
čase rezignoval na rušný veřejný život a na více než dvacet let se uchýlil na svůj zámek Montaigne u Bordeaux.
literární dílo
Eseje (1580) - jedná se o třídílný soubor volných úvah o životě, výchově, lásce, přátelích, zvycích a dalších tématech, v jejichž centru
pozornosti je ale především sám autor. Veškeré úvahy o morálních a jiných problémech jsou totiž podávány ve formě autorova osobního
hledání odpovědi na podstatné otázky života. Řadu let kontroloval a studoval Montaigne sám sebe, a jestliže věnoval pozornost něčemu
jinému, i to vztahoval ke své osobě. Jak sám podotkl, „nabídl sebe samého za předmět a náměť". Typicky humanistickým rysem je, že
smysl života není hledán jako u středověkých myslitelů v Bohu, ale jen v člověku samém, v konkrétním individuu a v jeho přirozenosti.
Charakteristickým rysem Montaignových esejů je důraz kladený na rozum (vliv antiky).