Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

podnikavosti, chytrosti a vynalézavosti. Svého důvtipu využívá k chytrým úskokům, dokonce si vypomáhá podvůdky a drobnými krádežemi. Díky
této postavičce, která se potuluje z místa na místo a jet prochází službou u mnoha pánů, je nastavováno satirické zrcadlo prostředí nejen hamižných
a nedutých kněží a šlechticů, ale vůbec celého spektra španělské společnosti. Pikareskní román měl velký vliv na pozdější vývoj realistického
románu.

Miguel de CERVANTES SAAVEDRA [migel de servantes savedra] (1547 - 1616) - prozaik, dramatik a básník, vrcholný zjev zlatého
věku španělského písemnictví.

Životní osudy tohoto spisovatele jsou velice pohnuté. Pocházel z rodiny zchudlého šlechtice, a tak neměl možnost soustavného vzdělání.

Vstupuje proto do armády, ale v námořní bitvě proti Turkům ztratil levou ruku. Při návratu z dalšího tažení upadl do tureckého zajetí a nakonec
byl odvlečen jako otrok do Alžíru. Po pěti letech byl vykoupen, oženil se s osmnáctiletou dívkou a pro dluhy se ocitl na čas ve vězení. Roku 1603
je dokonce obviněn z vraždy. Konec svého života trávil v Madridu, ale z celoživotní bídy se nikdy nevymanil
literární dílo
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (1605, 1615) - dvoudílný renesanční román, jenž vznikl původně jako satira na rytířské
romány

Hrdinou románu je zchudlý vesnický zeman (hidalgo) Don Quijote, jenž je vášnivým čtenářem dobrodružných rytířských románů.
Tato záliba ho však přivádí o zdravý rozum - zhlédne se v rytířském světě plném ideálů, hrdinství, ctnosti a lásky a s bláznovskou opravdovosti
se rozhodne, že zašlou slávu rytířství obnoví. Vyzbrojil se starým kopím a štítem a na vyhublém a sešlém koni se vznešeným jménem Rocinanta
se vydá do světa za dobrodružstvím. A protože každý hrdina má svou dámu, za dívku svého srdce si zvolí prostou děvečku ze sousední vesnice,
kterou pojmenuje jako princeznu: Dulcinea z Iobosa. První výprava, na které vyvolává jen zmatky a smích, brzy konči, dokonce je zbit v hádce
s kupci. Na další cesty již Don Quijote vyráží se svým zbrojnošem, pohodlným tlouštíkem Sancho Panzou, jemuž bylo za odměnu slíbeno
vladařství na ostrově. Poté následují četné příhody, z nichž se některé staly doslova legendárními - bitva s větrnými mlýny, jež rytíř považuje
za obry, zápas s měchy vína, utkání se stádem ovcí, domnělým to nepřátelskýrn vojskem nebo útok na lvy, kteří si pomateného rytíře ani
nevšimnou. Všechny tyto příhody končí zpravidla stejně, a to zesměšněním či výpraskem. Don Quijote se nakonec setkává s Dulcineou, vrací
se domů a vystřízliví ze svých fantazii. Tento návrat ke „zdravému rozumu" však pro něj znamená smrt.

Již bylo řečeno, že prvotním záměrem autora bylo vytvořit satiru na rytířské romány. V průběhu knihy se však tato idea dostává