Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
do jiných rozměrů. Quijotova výstřednost, jeho tragikomického je a sen o ryzí lásce přestávají být směšnými a my cítíme, že snaha
pošetilého snílka o ušlechtilejší a spravedlivější svět je vlastně hodna obdivu. Kontrast mezi duševním a především čistým světem tohoto
fantasty a mezi reálnou skutečností způsobuje, že směšným není nakonec Don Quiote, ale směšná je egoistická a hrabivá společnost.
dvě postavy = dvě legendy
V tomto románu byly vytvořeny najednou dva literární typy. Abychom lépe rozuměli – literárním. typem nazýváme takovou postavu,
která se svými charakteristickými a zejména originálními povahovými rysy natolik vryla do paměti čtenářů, že se stala právě v souvislosti s
těmito rysy všeobecně známou (například při vysloveni slova lakomec se vzdělanému čtenáři vybaví Harpagon z Moliérovy hry). A přesně
takovými literárními typy se stali i Don Quijote a Sancho Panza.
Don Quijote - zprvu blouznivce, směšný, odtržený od skutečnosti. Je to tragikomický hrdina, který vše obětuje svým ideálům a zásadám. Půvab
této postavy spočívá zejména v tom, že vnějškové působí směšné téměř šaškovsky, ale uvnitř se jedná o člověka ušlechtilého a mravně
opravdového. Moudrost v bláznovství, tak by se dal zkrácené charakterizovat Don Quijote.
Sancho Patra - pravý opak svého pána, je to člověk praktický, jedná se mu především o bezstarostné živobytí a už vůbec netouží po jakémkoliv
hrdinství. V žádném případě se ale nejedná o prospěcháře, ani podlého či nízkého sluhu. Paradoxní je, že pod vlivem svého pána sám mravně
vyspívá a ve chvíli smrti Dona Quijota je již jeho povahou poznamenán.
zajímavost
První díl Dona Quiota měl u čtenářů obrovský úspěch - román byl totiž čten jako humorný příběh. Již v prvním roce se kniha
dočkala 7 vydáni. Roku 1614 vydal dosud nezjištěný spisovatel pokračování Dona Quijota, v jehož předmluvě Cervantase napadl. Tento
útok vyprovokoval Cervantese k urychlenému dokončení, druhého dílu.
další dílo - román Galatea, soubor krátkých próz Příkladné novely
Lope de VEGA [lope de Vega] (1562 - 1635) - divadelní teoretik a nejvýznamnější dramatik „zlatého věku" španělské literatury. Studoval
teologii a filozofii, po určitou dobu byl i vojákem a nakonec byl vysvěcen na kněze. I přesto byl ale jeho život neobyčejně rušný, zejména
v oblasti milostných dobrodružství.
Vega zcela zavrhl klasické rozlišování dramatu na komedie a tragédie a odmítl dodržování pravidla tří jednot. Vznikl tak
specifický dramatický útvar, tzv. španělská komedie - toto pojmenování neznamenalo veselohru, nýbrž se užívalo pro jakékoliv drama, v
němž se mísila komika s tragikou, které bylo veršované a rozdělené do tří aktů.
Traduje se, že Vega napsal přes 1800 her, zachovalo se jich ale přibližně 500 a dalších asi 300 známe jen dle názvu. O umělecké