Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

setkává s přítelem Horaciem a s hrobníky, kteří právě vykopávají hrob pro Ofélii, jež

se z nešťastné lásky k Hamletovi pomátla a utopila. Oféliin bratr Leartes se vrací z
Francie, aby pomstil smrt svého otce. Je však využit Klaudiem, kterému se Leartův návrat
velice hodí. Dochází k souboji mezi Hamletem a Leartem - Hamlet sice v souboji vítězí, ale Leartův rapír je otráven, a tak i zraněný Hamlet
pomalu umírá. Ještě před svou smrtí však zabíjí krále a je svědkem i matčiny smrti, která náhodou vypila pohár otráveného vína, jenž byl
původně určen pro Hamleta. Na poslední chvíli ještě Hamlet zabrání sebevraždě Horatia, neboť jediný on může objasnit celý tragický příběh.

Othello mouřenín benátský – Othello, pokřtěný Maur, je generálem ve službách benátské republiky. Ožení se tajně s Desdemonou, avšak
jeho uražený pobočník Jago, který podezřívá Othella z pletek s jeho ženou, a navíc trpí závistí, protože se mu nedostalo povýšení, tento sňatek
pomocí intrik prozradí. Chystá se vojenská výprava na Kypr, na který připlouvá nejen Othello, ale také Desdemonu, Jago i jeho žena Emilie.
Turecké loďstvo bylo však zničeno bouří, a tak je uspořádána velká oslava. Také na ní se Jago, kterému Othello bezmezně důvěřuje, ukazuje
jako obrovský intrikán – rozehraje svou hru plnou pomluv, zasévá nedůvěru, podezření, nenávist. Postupně se mu daří vzbudit u Othella
žárlivost, neboť mu neustále podsouvá, že Desdemonu mu je nevěrná s mladým Pobočníkem Kasiem. Nakonec nastraží léčku v podobě šátku,
což byl vůbec první dar Othella Desdemoně. Žárlivostí zaslepený Othello již není schopen střízlivého soudu, považuje skutečnost, že šátek byl
po určitou chvíli u Kasia, za dostatečný důkaz Desdemoniny nevěry. Šílený žárlivostí brutálně zaškrtí Desdemonu, avšak Jagova manželka
Emilie si začíná uvědomovat souvislosti a obviní svého muže. Prozrazený Jago se dává na útěk, je však chycen, a protože není již jiného
východiska, přiznává se. Stačí však ještě probodnout Emilii. Zoufalý Othello zraní Jaga a sám spáchá sebevraždu.

záhadný Shakespeare

Sporé zprávy o dramatikově životě

vedly k různým dohadům, zda Shakespeare
občan je skutečně oním slavným dramatikem.
Přes dvě stě let pronásleduje milovníky záhad
otázka, jak se mohl nějaký „venkovský
dřevák" stát nepřekonatelnou dramatickou
osobnosti. Dráždilo, že obyčejný muž ze
Stratfordu, syn ševce, napsal mistrovská díla,
jež v sobě shrnuji vedeni celé tehdejší
společnosti. Košatost díla předpokládá, že
autor musel znát celou antickou literaturu i
bibli, musel mít historické i zeměpisné
znalosti, musel být schopen správného úsudku
o vladařských záležitostech. Mnozí si dodnes
nenechají nit představu, že Shakespeare musel
být supergénius z řad staroanglické šlechty,
jenž kdesi na svém hrabství tajně tvořil.
Dodnes bylo nalezeno téměř šedesát
„kandidátů na Shakespeara", ale nejžhavějším
adeptem se jednoznačně stal výstřední šlechtic
Edward de Vere, hrabě z Oxfordu. Pravdou je,
že šlechtic si vydržoval vlastní divadelní
skupinu a na londýnském dvoře se prezentoval
soukromými představeními pro královnu. A
protože se prý ze společenských důvodů
nemohl přihlásit k autorství lidových
představení v divadle Globe určených
londýnskému