Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
historické souvislosti
•
1471 - 1526 - vláda Jagellonců, oslabení královské moci.
•
Soupeření mezi městy a šlechtou, jež nakonec vyústilo ve větší postavení šlechty a v oslabení politické moci měst.
•
1526 - nástup Habsburků na český trůn.
•
Neustálá konfrontace mezi katolíky a evangelíky byla dočasně utlumena Majestátem Rudolfa II. (1609), jímž císař připustil
náboženskou svobodu pro poddané a i nekatolické vyznání získalo určitá práva.
•
1618 - zahájen stavovský odboj proti Habsburkům.
•
1620 - stavovské povstání potlačeno bitvou na Bílé hoře.
renesanční náměstí – Slavonice, Nové Město nad
Renesance u nás je spojena především s dobou císaře Rudolfa Metují, Jičín
II. (proto také hovoříme o tzv. rudolfínském dvorském malířství umění). Opět především cizinci – například Hans von Aachen,
architektura Bartolomeus Spranger, nejslavnější je však Ital Guiseppe Belvedér, letohrádek Hvězda, Schwarzenberský palác (vše Arcimboldo, autor alegorických portrétů z rostlin, zvířat aj.
v Praze) – většinou díla italských architektů. sochařství
zámky – Opočno, Velké Losiny, Litomyšl aj. Adrian de Vries
LITERATURA ANEB DVĚ JAZYKOVÉ PODOBY ČESKÉHO HUMANISMU
Již tedy víme, že hlavní literární proud tvořil na konci 15. a v celém 16. století humanismus, jenž se dělil na latinský a český
(hovoříme tedy o humanistické tvorbě psané česky a humanistické tvorbě psané latinsky).
Obecně představoval humanismus úbytek veršované tvorby, ale na druhou stranu obrovský rozvoj naučné prózy (právnictví,
cestopisy, rétorika, jazykověda, dějepisectví, genealogie, ale také vojenství, rybníkářství či hornictví).
Pokud přece jen existovala krásná literatura, tak především básnictví. Poezie měla charakter příležitostné poezie - psaly se
gratulace k narozeninám, svatbě, narozeninám, k získávání akademických hodností, ale také se psaly oslavy konkrétních osob či měst.
Nesmíme si ale myslet, že typicky renesanční pojetí literatury se v naší tvorbě vůbec nevyskytovalo. Určité prvky renesančního cítění se zcela
evidentně rýsují v díle syna krále Jiřího z Poděbrad, Hynka Z PODĚBRAD (1452 - 1492), který přeložil do češtiny 11 novel Boccacciova
Dekameronu. Kromě toho je autorem veršovaných skladeb Májový sen či Stesk na ženitbu (v nich je renesanční pohled na svět a člověka
zřejmý, například v oblasti milostné, svým prožitkem a smyslovým okouzlením).
Skladba Májový sen a její autor Hynek z Poděbrad zasluhují zvláštní pozornost. Již za svého života byl Hynek z Poděbrad napadán
pro svůj rozmařilý život. Sám Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic obvinil Hynka z cizoložství a smilství. Jako hříšník byl tedy vnímán tento
autor po celá staletí, tím spíše, že jeho skladba Májový sen líčí, jak k mladíkovi přišla ve snu jeho milá a dala se přemluvit, aby k němu ulehla
do postele. Mladík se však probudí dříve, než dosáhl svého, a tak mrzutě kleje. Dokonce ještě ve 20. století se vyskytovaly názory, že Hynkovo
dílo je „nejnemravnější a nejnecudnější".