RENESANČNÍ KNIHA

Renesance a kniha, to je ve svých počátcích především území dnešního Švýcarska a Německa, později samozřejmě takřka všech zemí Evropy, především západní a střední.

Přední místo zaujímala Basilej díky tiskaři Johannu Frobeinovi (1460-1527). Ten se věnoval především vydávání děl Erasma Rotterdamského. Okolo něj se soustředilo mnoho přívrženců. Nejen díky tomu se Basilej stala jedním z renesančních center. Ve městě byl o knihy velký zájem, tiskárně se dařilo i finančně, což se odrazilo na kvalitě Frobeinových tisků. Jejich provedení bylo vždy na vysoké úrovni po stránce polygrafické, výtvarné a samozřejmě obsahové. Tiskárna spolupracovala s mnoha významnými umělci, např. s Hansem Holbeinem mladším a naopak z této dílny mnoho dobrých umělců - tiskařů vzešlo.

Jedním z nich, majícím pro nás zcela prvořadý význam, je Zikmund Hrubý z Jelení, známý pod jménem Gelenius. Ten po návratu do Čech s největší pravděpodobností inspiroval svou činností k tiskařskému a nakladatelskému povolání jednu z nejvýznamnějších postav české knižní kultury – Jiřího Melantricha z Aventina.

Dílo Erasma Rotterdamského bylo ve své době doslova bestsellerem. Mezi lety 1500 a 1520 vyšlo jen 34 vydání jeho spisu Adagia, v češtině známého pod názvem Přísloví. Během pouhých čtyř let zaznamenaly 25 vydání jeho Rodinné rozmluvy. Frobein vydával kromě Erasma ještě další díla, z nichž nejvýznamnější je devítisvazkové dílo latinského církevního spisovatele přelomu 4. a 5. století Jeronýma, autora Vulgáty, tedy latinského překladu bible.V roce 1516 vydal řecký Nový zákon s paralelním Erasmovým překladem do latiny.

Rovněž Frobeinův syn Hieronymus vytiskl v Basileji mnoho knih.

K dalším významným dílnám patřily tiskárny Nikolaa Episcopia, Heinricha Petri nebo Johanna Oporina, který se dostal do velmi svízelné situace, protože připravoval latinské vydání Koránu a to ho nakonec přivedlo až do žaláře pro netolerantnost městské rady k jinému než křesťanskému náboženství. Pouze Lutherova přímluva u městské rady a předmluva, kde velmi obratně zdůvodňuje potřebu vydání takovéhoto díla, vrátily Oporina zpět na svobodu. Rodinným podnikem se v Basileji stává tiskárna Froschauerů, kteří během své ediční aktivity vydali asi 900 titulů, z nichž k nejpozoruhodnějším dílům patří monumentální protestantská šestisvazková bible z let 1524-29 nebo dějiny Švýcarska s bohatým výtvarným doprovodem. To vše se odehrálo v rozmezí let 1521-1585. Z výše uvedeného vyplývá, že Basilej se stala v době renesance švýcarskou tiskařskou velmocí. Nicméně i v ostatních částech Evropy se stal knihtisk významným nástrojem šíření renesančních myšlenek.

Německo bylo od začátku 16. století pod vlivem Lutherovy reformace, k jejímuž vítězství podstatnou měrou přispěl i knihtisk. Centrem se stal Wittenberg, kde se usadil již zmiňovaný kazatel Martin Luther. Zrovna tak jako v Basileji, i ve Wittenbergu si zřídilo podnik několik tiskařů, kteří si mezi sebou rozdělili velmi rozsáhlou Lutherovu produkci. Nejznámějším z nich byl pravděpodobně Hans Lufft. Vycházela bible a nejrůznější kázaní v němčině v duchu silně protestantském. Díky tomu, že němčina byla dostupnější a srozumitelnější většímu počtu lidí než latina, zvedly se i náklady knih. První vydání Lutherova překladu Nového zákona, vydaného v září 1522 v nákladu 5000 výtisků, bylo do listopadu zcela rozebráno. Koncem téhož roku vyšlo druhé vydání a během dalších dvou let 14 řádných a 66 patiskových (bez svolení autora). Celkem bylo za Lutherova života vytištěno 430 vydání bible nebo jejích částí. Takovéto počty knih jsou v rukopisné éře zcela nepředstavitelné.