RUKOPISNÁ KNIHA STŘEDOVĚKU

Zcela zásadní vliv na rozvoj zvláště psané evropské kultury měla Francká říše, především za doby Karla Velikého. Kromě panovnických knihoven, o nichž bude řeč později, zde vznikaly i knihovny klášterní, a to hlavně díky Alkuinovi - knihovníkovi a teologovi na dvoře Karla Velikého, který se zasloužil o založení několika klášterních knihoven, např. v Saint Martin v Tours. Z dalších franckých knihoven stojí za zmínku Fleury, Corbie nebo Saint Denis.Vliv politiky Karla Velikého se projevil také na jihu dnešního Německa a území dnešního Švýcarska, zvláště v okolí Bodamského jezera, na horním Rýnu, v Hesensku, Sasku; vliv byl patrný také v biskupských městech Mohuč, Trevír a Kolín nad Rýnem. K dalším německým klášterním knihovnám patří bibliotéky v Raichenau, Fuldě, Murbachu nebo Ochsenhausenu. Z posledně jmenované získal a přivezl do Čech řadu cenných rukopisů kníže Klement Václav Lothar Metternich a začlenil je do fondů zámecké knihovny v Kynžvartu. Klášter Sankt Gallen na území dnešního Švýcarska byl založen okolo roku 614 mnichem Havlem (Gallus). Za vlády Karla Velikého byl přestavován. Z roku 820 se zachoval unikátní půdorys s rozvržením jednotlivých budov, včetně dispozice knihovny a skriptoria.

Za zakladatele knižní a knihovní kultury pyrenejském poloostrově lze považovat Isidora ze Sevilly, jehož dílo bylo po vpádu Arabů na iberský poloostrov a takřka naprostém vytlačení původní kultury převezeno do Verony a Lyonu.

Irské klášterní knihovny zásobovaly velmi rozsáhlou knižní produkcí nejen samy sebe a okolní kláštery, ale velká část knih byla určena pro misie a poutníky. Přestože ještě ani zdaleka neexistuje knižní trh, můžeme hovořit o zárodcích exportních vztahů v knižním světě. Během 9. a 10. století trpělo Irsko stálými a častými nájezdy Vikingů, při nichž většina knihoven vzala za své. Jejich zbytky můžeme dnes nalézt pouze na starém kontinentě. Anglie byla částečně pod irským kulturním vlivem, který se nejpatrněji projevil v klášteře na ostrově Jona. Významným centrem nejen antické vzdělanosti byla knihovna v Canterbury. Knihovna v Yorku se honosila přívlastkem “omnium liberalium artium armarium”, tedy knihovna všech svobodných věd.

Mezi nejvýznamnější skriptoria na našem území se řadí dílna vybudovaná olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem u katedrálního kostela ve 12. století. Ve 13. století je nejvíce míst svázáno s Prahou: pražská kapitula pod vedením děkana Víta, klášter na Strahově, v Břevnově, svatojiřský klášter na Pražském hradě. Tam počátkem 14. století působí abatyše Kunhuta, inspirátorka jednoho z vynikajících děl středověku - Pasionálu abatyše Kunhuty. Sbírka životopisů světců a mučedníků je příkladem harmonie kaligrafického stylu a iluminace. Rovněž z Anežského kláštera pochází celá řada významných rukopisů.