RUKOPISNÁ KNIHA STŘEDOVĚKU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Pražská, později Karlova univerzita disponovala na svou dobu poměrně rozsáhlým fondem, o nějž se zasloužil Karel IV. Sbírka dokumentů se stala prazákladem pro budoucí Národní knihovnu v Klementinu. Nejdříve to byly knihovny jednotlivých kolejí; z nich Karlova disponovala pravděpodobně nejbohatším souborem knih, ke kterému byl již v 70. letech 14. století pořízen soupis, což svědčí i o bibliografické gramotnosti. Mezitím byl tento fond samozřejmě rozšiřován, spojován s dalšími knihovnami, stěhován a přebudováván, než se ocitl na dnešním místě a ve své současné podobě.
V českých zemích se zájem o kulturu zřetelněji projevuje ve světských kruzích za panování Václava II., kdy se pěstovala především dvorská poezie, o níž se snad pořizovaly záznamy v podobě svitků. K vytvoření opravdové panovnické knihovny dochází za Přemysla II. a jejím obsahem jsou převážně vědecká díla cizí provenience. Kodexy v cizích jazycích běhen 13.století střídá nově se konstituující česká kniha, která tvoří významnou část panovnických knihoven pozdějších.
Vztah Karla IV. ke knihám je dobře znám: cenil si především jejich praktické hodnoty, jejich obsahu, zatímco jeho syn Václav se zařadil k předním milovníkům knih bibliofilského profilu.