FINANCNI_RIZENI_PODNIKU_aktualizace_

Finanční řízení podniku

Doplňkový text ke kapitole 5.7.6 Financování firmy s. 167

1. Struktura majetku a jeho zdroje krytí:

Strukturu majetku a zdroje jeho krytí zobrazuje rozvaha. Tento účetní výkaz je výkazem stavovým, to znamená, že zobrazuje strukturu majetku k určitému okamžiku.

1. Úloha:

Zobrazte rozvahu schematicky pomocí t-účtu a popište její jednotlivé položky.

Finanční řízení podniku (finanční management) si klade za úkol:

1. udržovat takovou strukturu aktiv podniku, která zajistí nerušený provoz podniku s maximální mírou zisku (příkladem nevhodné struktury aktiv může být například nulový stav peněž v pokladně a na účtech – bez tohoto druhu aktiv je firma naprosto ochromena a nemůže např. nakoupit materiál a zaplatit zaměstnance – výsledkem je ohrožení provozu podniku). Vhodná struktura aktiv by tedy měla zajistit především platební schopnost firmy a zajistit dostatečnou likviditu majetku podniku – to vše při maximální ziskovosti.

2. udržovat takovou strukturu pasiv podniku, která umožní plynulé financování aktiv s co nejnižšími náklady

3. rozhodovat, kolik zisku je třeba reivenstovat a kolik se ho má rozdělit mezi vlastníky na osobní spotřebu případně výplatu dividend.

Finanční řízení podniku tedy zajišťuje sladění finančních potřeb podniku s jeho zdroji, tak aby byl zajištěno fungování podniku s maximální mírou zisku.

Úloha:

1. Uveďte další příklady nevhodné struktury aktiv, která je v rozporu se správným finančním řízením podniku.

2. Jaké okolnosti vezmete v úvahu při volbě struktury pasiv? Je podstatné zda se bude jednat o dlouhodobé nebo krátkodobé zdroje krytí, případně cizí nebo vlastní zdroje krytí?

2. Zdroje financování

Konkrétní zdroje financování podniku najdeme na straně pasiv rozvahy. Podrobné členění zdrojů financování a pravidel jejich použití naleznete na s. 167 - 172 učebnice.

3. náklady, výnosy, hospodářský výsledek

Náklady

Nákladem je peněžní vyjádření spotřeby výrobních faktorů podniku. Náklad nemusí být vždy totožný s výdajem! Např. při spotřebě materiálu vzniká náklad nikoliv výdaj. Opotřebení dlouhodobého majetku vstupuje do nákladů formou odpisů – ty však nejsou spojeny s žádným výdajem. Výdaj totiž nastal už v momentu pořízení dlouhodobého majetku atd.

Náklady můžeme dělit:

1. provozní náklady – vznikají při běžné provozní činnosti podniku (spotřeba materiálu, energie, cestovné, odpisy)

2. finanční náklady - úroky hrazené bance, kurzovní ztráty apod.

3. mimořádné náklady – manka a škody, tvorba rezerv apod.

Toto členění se používá ve finančním účetnictví a vychází z tzv. druhového pojetí nákladů. Umožňuje sledovat efektivitu podniku jako celku.

1. přímé náklady – tyto náklady se dají přímo propočítat na jednotku produkce pomocí různých norem – např. mzda výrobního dělníka na 1 výrobek, spotřeba materiálu na jeden výrobek.

2. nepřímé náklady – tyto náklady jsou společné celému sortimentu výrobků a je třeba je vhodně rozvrhnout na jednotlivé výrobky např. pomocí náročnosti jejich výroby – nepřímými náklady jsou režijní nebo správní náklady